Slovensko
Kojení je pro mnoho maminek jedním z nejkrásnějších, ale zároveň nejnáročnějších období po porodu. Zatímco některé ženy mají mléka dostatek od prvních dnů, jiné se potýkají s obavami, zda jejich miminko dostává vše, co potřebuje. Dobrou zprávou je, že tvorbu mateřského mléka lze v mnoha případech přirozeně podpořit.
Pokud máte pocit, že je vaše laktace slabší, není důvod k panice. Přinášíme vám 11 osvědčených tipů, které mohou pomoci zvýšit tvorbu mateřského mléka a podpořit úspěšné kojení. Některé vás možná překvapí, jiné potvrdí rady, které jste už slyšela. Všechny však mají společný cíl – pomoci vám a vašemu miminku užívat si společné chvíle bez zbytečného stresu.
Jak funguje kojení: je málo mléka po porodu v pořádku?
Mnoho maminek překvapí, že tvorba mateřského mléka nezačíná až po porodu. Prsní žlázy se na kojení připravují už během těhotenství a první mléko se může začít tvořit přibližně od 15. až 16. týdne gravidity. Některé ženy si dokonce v pozdějších fázích těhotenství všimnou drobných kapek mleziva na bradavkách. Nejde však o známku toho, kolik mléka budou mít po porodu – každé tělo se vyvíjí individuálně.
Krátce po narození miminka mnoho maminek znejistí, protože mají pocit, že se jim netvoří dostatek mateřského mléka. Často proto hledají rady, jak se rozkojit po porodu. Ve skutečnosti je však menší množství mléka v prvních dnech po porodu zcela přirozené. Prsa totiž nejprve produkujíkolostrum neboli mlezivo – hustou nažloutlou tekutinu bohatou na živiny, protilátky a ochranné látky podporující imunitní systém novorozence. Přestože se ho tvoří jen malé množství, přesně odpovídá velikosti žaludku novorozeného miminka a jeho potřebám.
Kolem 2. až 5. dne po porodu obvykle dochází k takzvanému „návalu mléka“, kdy se produkce výrazně zvyšuje. Tvorba mateřského mléka funguje na principu nabídky a poptávky – čím častěji a efektivněji dítě saje, tím více mléka se v prsou vytváří. Pravidelné přikládání k prsu proto patří mezi nejúčinnější způsoby, jak laktaci podpořit.
Je důležité si uvědomit, že pocit „prázdných prsou“ nebo skutečnost, že miminko chce být u prsu často, nemusí automaticky znamenat nedostatek mléka. Maminky si často kladou otázku, jak často kojit novorozence, ale univerzální odpověď neexistuje. V prvních týdnech života je zcela běžné kojení 8 až 12krát denně, přičemž některé děti vyžadují přiložení k prsu i každou hodinu. Mateřské mléko se totiž tráví rychleji než umělá výživa a časté kojení navíc přirozeně podporuje jeho tvorbu. Za spolehlivější ukazatele dostatečného příjmu mléka se považuje pravidelné přibývání na váze, dostatek pomočených plen a celková spokojenost dítěte.
Jak podpořit tvorbu mateřského mléka: 11 tipů pro zvýšení laktace
Laktaci ovlivňuje řada faktorů, od frekvence kojení a správného přisátí miminka až po životosprávu, odpočinek a psychickou pohodu maminky. Pokud máte pocit, že je mateřského mléka méně, než byste potřebovala, nemusí to automaticky znamenat konec kojení.
Přinášíme vám 11 praktických tipů vycházejících z doporučení odborníků z Americké těhotenské asociace (American Pregnancy Association), které mohou pomoci nastartovat nebo udržet dostatečnou produkci mléka a podpořit úspěšné kojení.
Dopřejte si co nejvíce kontaktu kůže na kůži s miminkem
Jedním z nejjednodušších způsobů, jak podpořit tvorbu mateřského mléka, je pravidelný kontakt kůže na kůži mezi maminkou a miminkem. Když je novorozenec položen přímo na holou hruď matky, dochází k vyplavování oxytocinu, hormonu zodpovědného za spouštění toku mateřského mléka, a může pozitivně ovlivňovat také procesy spojené s jeho tvorbou.
Kontakt skin-to-skin navíc udržuje miminko klidné a spokojené, posiluje vzájemné pouto mezi maminkou a dítětem a podporuje přirozený zájem o kojení.
Kontakt kůže na kůži je přínosný nejen bezprostředně po porodu, ale také během následujících týdnů a měsíců. Pokud se potýkáte s nižší tvorbou mléka, zkuste si každý den vyhradit čas na společné mazlení s miminkem bez zbytečných vrstev oblečení. I zdánlivě jednoduchý krok může mít na podporu laktace překvapivě pozitivní vliv.
Kojte na požádání dítěte
Tvorba mateřského mléka funguje na principu nabídky a poptávky – čím častěji miminko saje, tím silnější signál dostává tělo k produkci dalšího mléka.
Snažte se reagovat na první známky hladu, jako je otáčení hlavičky za podněty, otevírání pusinky, cucání ručiček nebo neklid. Pláč bývá až pozdním signálem hladu. Novorozenci obvykle potřebují být kojeni 8 až 12krát během 24 hodin, některé děti však vyžadují přikládání ještě častěji.
Pokud je vaše miminko spavé nebo si o kojení neříká příliš často, může být vhodné jej během dne jemně budit a nabízet prs pravidelně. Častější kojení pomáhá stimulovat prsa k vyšší produkci mléka a zároveň zajišťuje, že dítě přijímá dostatek živin pro svůj růst a vývoj.
Zkontrolujte, zda se dítě správně přisálo
Správné přisátí miminka k prsu patří mezi nejdůležitější faktory ovlivňující tvorbu mateřského mléka. Pokud dítě není přisáté správně, nemusí z prsu efektivně získávat mléko, a zároveň nedochází k jeho dostatečnému vyprazdňování. To může vést k nespokojenosti miminka, bolestivému kojení i postupnému snížení produkce mléka.
Neexistuje přitom jediná „správná“ poloha ke kojení. Některým maminkám vyhovuje klasická kolébka, jiné preferují fotbalové držení nebo kojení vleže. Důležité je především to, aby byla poloha pohodlná pro maminku i dítě a umožňovala efektivní přisátí. Výhodou je, pokud žena zvládne více kojicích poloh, které může střídat podle situace – například během nočního kojení nebo při citlivých bradavkách.
Pokud kojení probíhá bez bolesti, dítě dobře prospívá a přibírá na váze, není důvod zavedenou polohu měnit.
Při každém kojení střídejte prsa podle potřeb dítěte
Dalším způsobem, jak podpořit tvorbu mateřského mléka, je nabízet během kojení obě prsa. Miminko nechte pít z prvního prsu tak dlouho, dokud aktivně saje a polyká. Jakmile se tempo sání zpomalí nebo dítě prs samo pustí, můžete mu nabídnout druhý prs.
Čím efektivněji jsou prsa vyprazdňována, tím silnější signál dostává tělo k tvorbě dalšího mléka. Některé děti vypijí dostatek mléka pouze z jednoho prsu, jiné mají zájem i o druhý. Proto je vhodné řídit se především potřebami dítěte a nesnažit se dodržovat pevně stanovený čas kojení.
Mnoho žen si během kojení všimne, že jedno prso produkuje více mléka než druhé. Jde o běžný jev, který souvisí především s rozdílným množstvím žlázové tkáně, kapacitou prsu nebo častějším vyprazdňováním jedné strany. Mírné rozdíly v tvorbě mléka mezi prsy jsou zcela normální a obvykle nepředstavují žádný důvod k obavám.
Při dalším kojení je dobré začít tím prsem, ze kterého dítě pilo naposledy méně nebo který nebyl dostatečně vyprázdněn. Díky tomu budou oba prsy stimulovány rovnoměrně, což může pomoci předejít poklesu produkce mléka na jedné straně.
Vyhněte se zbytečnému dokrmování z láhve
Pokud je to možné a neexistuje zdravotní důvod k dokrmování, snažte se v prvních týdnech kojení omezit podávání mléka z láhve. Když dítě dostává část své výživy jiným způsobem než z prsu, může sát méně často nebo méně efektivně. Prsa pak nejsou dostatečně stimulována a tělo dostává slabší signál k tvorbě mateřského mléka.
Časté používání láhve může navíc u některých dětí vést k takzvané preferenci láhve. Pití z láhve bývá pro miminko jednodušší a vyžaduje jinou techniku sání než kojení. Některé děti pak mohou začít prs odmítat nebo se u něj rychleji unavit, což může kojení zkomplikovat.
Pokud je dokrmování nutné, například na doporučení lékaře nebo laktační poradkyně, zvažte použití kojicí hadičky. Ta umožňuje podávat odstříkané mateřské mléko nebo dokrm přímo během kojení. Miminko tak získává potřebnou výživu, zároveň však zůstává přisáté k prsu a svým sáním podporuje tvorbu mateřského mléka. Kojicí hadička může být užitečným pomocníkem zejména při rozbíhání laktace nebo v období, kdy je potřeba dočasně navýšit příjem mléka.
Ať už je způsob dokrmování jakýkoliv, důležité je pokračovat v pravidelném přikládání dítěte k prsu nebo odsávání mléka. Čím více jsou prsa stimulována, tím silnější signál dostává tělo k další produkci mléka. Právě pravidelné kojení je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak přirozeně zvýšit laktaci a podpořit dlouhodobě úspěšné kojení.
Dopřejte si dostatek odpočinku a spánku
Péče o novorozence je náročná a nedostatek spánku je v prvních týdnech po porodu téměř nevyhnutelný. Přesto je důležité dopřát si co nejvíce odpočinku, protože únava a dlouhodobý spánkový deficit mohou negativně ovlivnit tvorbu mateřského mléka.
Tělo po porodu potřebuje energii nejen na regeneraci, ale také na produkci mléka. Pokud je maminka vyčerpaná, ve stresu nebo dlouhodobě neodpočívá, může být pro organismus náročnější udržovat optimální laktaci. Dlouhodobá únava a stres mohou ztěžovat spouštění toku mateřského mléka během kojení, protože ovlivňují hormonální procesy související s uvolňováním oxytocinu.
Snažte se proto odpočívat vždy, když je to možné. Využijte chvíle, kdy miminko spí, a nebojte se požádat partnera, rodinu či blízké o pomoc s domácností nebo péčí o dítě. I krátký odpočinek během dne může být přínosný.
Pamatujte, že péče o vlastní potřeby není sobectví. Dostatek spánku, odpočinku a psychické pohody prospívá nejen vám, ale může podpořit i úspěšné kojení a tvorbu mateřského mléka.
Dbejte na pestrou a vyváženou stravu
Přestože neexistují žádné zázračné potraviny, které by okamžitě zvýšily tvorbu mateřského mléka, správná výživa hraje během kojení důležitou roli. Tělo totiž potřebuje dostatek energie a živin nejen pro vlastní fungování, ale také pro produkci mléka.
Jídelníček kojící maminky by měl být co nejpestřejší a obsahovat dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, kvalitních bílkovin a zdravých tuků. Vyvážená strava pomáhá pokrýt zvýšené nároky organismu a podporuje celkové zdraví maminky i dítěte.
Při plném kojení navíc tělo spotřebovává více energie než obvykle. Odborníci doporučují přijímat přibližně o 400 až 500 kalorií denně více než před těhotenstvím, aby mělo tělo dostatek zdrojů pro tvorbu mateřského mléka. Neznamená to však „jíst za dva“, ale spíše zaměřit se na kvalitní a nutričně hodnotné potraviny.
Nepodceňujte pitný režim
Dostatečný příjem tekutin je během kojení důležitý pro celkovou pohodu maminky i správné fungování organismu. Přestože samotné „pití více vody“ automaticky nezvyšuje tvorbu mateřského mléka, dehydratace může mít na laktaci negativní vliv a zbytečně zhoršovat únavu či pocit vyčerpání.
Mateřské mléko obsahuje přibližně 87 % vody, takže je přirozené, že se potřeba tekutin v období kojení mírně zvyšuje.
Snažte se proto pít pravidelně během dne, ideálně ještě před tím, než pocítíte žízeň. Vhodným základem je čistá voda, případně neslazené čaje nebo jemné bylinné směsi určené pro kojící ženy. Mnoha maminkám pomáhá mít láhev s vodou vždy po ruce, například u místa, kde nejčastěji kojí.
Vyzkoušejte bylinky na podporu laktace
Některé maminky během kojení sahají po bylinkách, které jsou tradičně spojovány s podporou tvorby mateřského mléka. Mezi nejčastěji zmiňované patří například pískavice řecké seno, fenykl, anýz nebo benedikt lékařský. Tyto byliny se obvykle užívají ve formě čajových směsí pro kojící ženy, případně jako doplňky stravy.
Je však dobré mít na paměti, že vědecké důkazy o jejich přímém vlivu na zvýšení laktace jsou omezené a výsledky studií nejsou jednoznačné. U některých žen mohou mít spíše mírný podpůrný efekt, u jiných se žádná změna neprojeví.
Bylinky by proto měly být vnímány spíše jako doplněk celkové péče o kojení než jako hlavní metoda pro zvýšení tvorby mléka. Před pravidelným užíváním bylinek je také vhodné poradit se s lékařem nebo laktační poradkyní, zejména pokud máte zdravotní potíže nebo užíváte jiné léky.
Pískavice řecké seno
Studie zkoumala účinek pískavice řecké seno (fenugreek) na tvorbu mateřského mléka u 60 kojících žen v prvním týdnu po porodu. Účastnice byly rozděleny do intervenční a kontrolní skupiny, přičemž intervenční skupina užívala pískavici v dávce přibližně 7,5 g denně po dobu 7 dnů. Výzkum nesledoval přímo množství mléka, ale nepřímé ukazatele jeho příjmu, zejména přírůstek hmotnosti novorozenců a počet pomočených plen. Ve skupině s pískavicí byly zaznamenány lepší výsledky těchto parametrů, což naznačuje možný pozitivní vliv na laktaci v raném poporodním období. Autoři však zdůrazňují, že vzhledem k malé a krátkodobé studii je nutné další výzkumy pro potvrzení účinku.
Z naší nabídky vám doporučujeme Pískavici řecké seno Organika v kapslích, která může být vhodným doplňkem pro ženy v období kojení, zejména pokud mají pocit nižší tvorby mateřského mléka. Každá kapsle obsahuje 500 mg sušených mletých semen pískavice, což zajišťuje jednoduché a přesné dávkování.
Výhodou produktu je jeho čisté složení bez umělých barviv, GMO a alergenů. Kapsle jsou navíc 100% veganské, takže mohou být vhodné i pro ženy s rostlinným životním stylem. Pískavice je tradičně spojována s podporou laktace, je však vhodné ji vnímat jako doplněk k základním opatřením, jako je časté kojení, správné přisátí a dostatečný odpočinek.
Benedikt lékařský
Další bylinou, která bývá tradičně spojována s podporou tvorby mateřského mléka, je benedikt lékařský. Výzkum naznačuje, že jeho užívání v kombinaci s pískavicí řecké seno může u kojících žen souviset se zvýšením produkce mléka. Ačkoli jsou tyto výsledky slibné, dostupné vědecké důkazy jsou stále omezené a k jednoznačnému potvrzení účinku benediktu lékařského na laktaci je zapotřebí další výzkum.
V naší nabídce najdete kombinaci pískavice a benediktu značky Organika, která je určena pro kojící maminky hledající bylinnou podporu tvorby mateřského mléka. Jedná se o dva samostatné produkty – každý obsahuje 500 mg účinné látky, tedy buď sušené semeno pískavice, nebo sušenou nadzemní část benediktu lékařského.
Oba produkty mají 100% veganské složení, neobsahují GMO ani běžné alergeny, a jsou tak vhodné i pro ženy s vyššími nároky na čistotu doplňků stravy. Kombinace těchto bylin je mezi maminkami oblíbená jako součást komplexní péče o podporu laktace, vždy však platí, že základ tvoří především časté kojení, správné přisátí a dostatečný odpočinek.
Výhodou je také cenové zvýhodnění této kombinace oproti nákupu jednotlivých produktů zvlášť.
Nebojte se vyhledat pomoc laktační poradkyně
Kojení je přirozený proces, ale ne vždy probíhá úplně hladce. Pokud máte pocit, že se miminko nepřisává správně, kojení bolí, trápí vás nízká tvorba mléka nebo procházíte obdobím, které připomíná laktační krizi, může být velmi užitečné obrátit se na laktační poradkyni.
Odbornice na kojení dokáže během krátké konzultace zkontrolovat techniku přisátí, polohu při kojení i efektivitu sání a často pomůže rychle odhalit problém, který může ovlivňovat laktaci. V mnoha případech stačí drobná úprava, která výrazně zlepší komfort i tvorbu mateřského mléka.
Laktační poradkyně také poskytují praktickou podporu v situacích, jako je rozbíhání laktace po porodu, dokrmování, bolest při kojení nebo pomalé přibývání miminka. Včasná pomoc může předejít stresu a zbytečným obavám, které mohou kojení ztěžovat.
Vyzkoušejte jemnou masáž prsou a ruční odstříkávání
Jedním z dalších způsobů, jak podpořit tvorbu mateřského mléka a usnadnit jeho uvolňování, je jemná masáž prsou a ruční odstříkávání. Tato technika může pomoci stimulovat mléčné žlázy, zlepšit tok mléka a podpořit efektivnější vyprazdňování prsou, což je důležité pro udržení laktace.
Masáž prsou lze provádět před kojením nebo během něj – jemnými krouživými pohyby směrem od okrajů prsu k bradavce. Někdy může pomoci také teplý obklad, který přispívá k uvolnění a může usnadnit spouštěcí reflex mléka.
Ruční odstříkávání může být užitečné zejména tehdy, když miminko saje méně efektivně, je spavé nebo když je potřeba ulevit od pocitu napětí v prsou. V prvních dnech po porodu může být pro některé maminky šetrnější než použití odsávačky.
Pokud si nejste jistá správnou technikou, je vhodné obrátit se na laktační poradkyni, která může ukázat vhodný postup a pomoci přizpůsobit techniku konkrétním potřebám maminky i miminka.
Jak podpořit laktaci po císařském řezu?
Císařský řez sám o sobě nemění tvorbu mateřského mléka – ta se začíná připravovat už v těhotenství, přibližně od 15.–16. týdne. Ovlivnit však může samotný začátek kojení, zejména pokud dojde k oddělení maminky a miminka nebo k opožděnému kontaktu kůže na kůži.
Proto je ideální, pokud je to možné, požádat o kontakt kůže na kůži ihned po porodu, klidně ještě na operačním sále. Tento kontakt pomáhá zklidnit miminko a zároveň podporuje hormonální procesy důležité pro rozběh laktace. Pokud to zdravotní stav nedovolí hned, je vhodné o něj požádat co nejdříve po porodu.
Kojení lze zahájit i bezprostředně po operaci, a to jak na sále, tak po převozu na oddělení. Ani typ anestezie obvykle kojení nebrání.
Důležité je začít co nejdříve, kojit často a nebát se požádat o pomoc zdravotnický personál nebo laktační poradkyni, která pomůže najít vhodnou a pohodlnou polohu šetrnou k jizvě.
Jak dlouho trvá proces zvýšení laktace?
Zvýšení tvorby mateřského mléka není okamžitý proces – tělo potřebuje čas, aby reagovalo na změny v kojení a začalo produkovat více mléka. Ve většině případů se první zlepšení objevuje během několika dní, obvykle po 2 až 5 dnech intenzivnější stimulace prsou, například častějším kojením nebo odsáváním.
Výraznější stabilizace laktace však může trvat jeden až dva týdny. Zásadní roli hraje pravidelnost – čím častěji je prs stimulován, tím rychleji dostává tělo signál ke zvýšení produkce mléka. Proto je důležité vydržet a nevyhodnocovat situaci příliš brzy.
Každá maminka i každé miminko jsou ale jiné, takže tempo zvyšování laktace se může lišit. U některých žen nastává zlepšení velmi rychle, u jiných je proces pozvolnější, například po císařském řezu, při stresu nebo při zdravotních komplikacích.
Doplňky stravy na podporu laktace: kdy po nich sáhnout?
Doplňky stravy určené na podporu laktace mohou být pro některé maminky užitečnou pomůckou, ale vždy by měly být spíše doplňkem než hlavním řešením. Základ tvorby mateřského mléka totiž tvoří především časté a efektivní kojení, správné přisátí a dostatečná stimulace prsou.
Po doplňcích stravy má smysl sáhnout ve chvíli, kdy i přes správně nastavené kojení, dostatečný odpočinek a podporu základních opatření přetrvává pocit nízké tvorby mléka. Mohou být také součástí podpory v náročnějších situacích, například po císařském řezu, při rozběhu laktace nebo v období růstových spurtů miminka.
Před jejich užíváním je vhodné zvážit individuální situaci a v případě nejistoty se poradit s lékařem nebo laktační poradkyní, aby byla zajištěna bezpečná a vhodná volba pro maminku i dítě.
Organika TrioHerb - podpora tvorby mléka, laktace a kojení, 60 kapslí
Jedním z oblíbených doplňků stravy na podporu kojení je TrioHerb od značky Organika, který kombinuje několik tradičně používaných bylin pro období laktace. V jedné formulaci spojuje extrakty z pískavice řecké seno a benediktu lékařského, tedy bylin často spojovaných s podporou tvorby mateřského mléka, a doplňuje je o sušené listy moringy.
Výhodou je jednoduché dávkování – vše je obsaženo v jedné kapsli, takže není nutné kombinovat více přípravků zvlášť. Produkt má 100% veganské složení a neobsahuje GMO, alergeny ani zbytečné přísady, což ocení ženy, které dbají na čistotu a kvalitu doplňků stravy.
TrioHerb si získal oblibu u mnoha žen zejména v období, kdy hledají podporu při kojení. Je však důležité jej vnímat jako doplněk, nikoli náhradu základních faktorů ovlivňujících tvorbu mateřského mléka.
Naturtreu Pískavice řecké seno na podporu laktace, 90 kapslí
Naturtreu Pískavice řecké seno na podporu laktace je navržen speciálně pro kojící maminky. Jedná se o komplexní doplněk stravy s vysokým obsahem pískavice řecké seno, doplněný o fenykl a další živiny, jako je vitamín B12, železo a aktivní folát.
Každá denní dávka obsahuje až 1800 mg pískavice, což odpovídá koncentrovanému bylinnému extraktu. Produkt je vyráběn ve veganském složení, bez GMO, lepku a zbytečných aditiv, a je tak vhodný i pro ženy s vyššími nároky na čistotu a kvalitu doplňků stravy.
Fenykl je tradičně používanou bylinou pro podporu laktace, nicméně silné vědecké důkazy potvrzující jeho přímý vliv na zvýšení tvorby mateřského mléka zatím chybí.
Tato kombinace bývá často volena jako součást podpory laktace v období kojení, vždy je však vhodné ji vnímat jako doplněk k základním faktorům, jako je časté kojení, správné přisátí a dostatečný odpočinek.
Závěr
Tvorba mateřského mléka je přirozený, ale zároveň velmi citlivý proces, který se může u každé maminky vyvíjet jinak. Dobrou zprávou je, že ve většině případů lze laktaci vhodnou podporou přirozeně ovlivnit – zejména častým kojením, správným přisátím miminka, dostatečným odpočinkem a celkovou péčí o tělo i psychickou pohodu.
Je normální, že se v prvních týdnech mohou objevit pochybnosti nebo období, kdy se zdá, že je mléka méně. To ale často neznamená skutečný problém, ale jen přirozenou fázi přizpůsobování laktace potřebám miminka. Důležitá je trpělivost a vnímání signálů dítěte, které si svým sáním samo reguluje množství mléka.
Pokud si ale nejste jistá nebo máte pocit, že kojení neprobíhá ideálně, neváhejte se obrátit na laktační poradkyni nebo odborníka. Včasná podpora může výrazně pomoci a často stačí drobná úprava, která vede k velkému zlepšení.
Autor: Hana Vítová, certifikovaná odbornice na rostlinnou stravu
Zdroje:
- https://laleche.org.uk/how-milk-production-works/
- https://my.clevelandclinic.org/health/body/22434-colostrum
- https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8181360/
- https://americanpregnancy.org/postpartum/low-milk-supply/
- https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4720869/
- https://laleche.org.uk/how-to-increase-your-milk-supply/
- https://laleche.org.uk/nursing-supplementers/
- https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11694638/
- https://www.nichd.nih.gov/health/topics/breastfeeding/conditioninfo/calories
- https://www.mdpi.com/2072-6643/16/13/2157
- https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2213398420300051
- https://www.mdpi.com/1660-4601/12/9/11050
- https://www.breastfeeding.asn.au/resources/breastfeeding-after-caesarean
