Jakými příznaky se projevuje metabolický syndrom? Takto ho poznáte

Metabolický syndrom patří mezi nejvíce obávané zdravotní problémy dnešní doby. Jaké jsou jeho příčiny a jak zjistit, zda se vás tento syndrom týká? Je možné jej efektivně kontrolovat? V článku se dozvíte více.

Co je metabolický syndrom?

Metabolický syndrom označuje soubor několika zdravotních problémů, které se v těle vyskytují současně. Mezi tyto problémy patří obezita, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cukru v krvi a abnormality v cholesterolu. Kombinace těchto faktorů výrazně zvyšuje riziko poškození různých orgánů a vede k vážným zdravotním komplikacím.

Tento syndrom byl dříve nazýván syndrom X a původně zahrnoval kombinaci několika rizikových faktorů, jejichž příčiny byly nejasné. Písmeno „X“ v názvu podtrhovalo záhadu vzájemného propojení těchto problémů.

Endokrinolog Gerald Reaven, profesor na Stanfordské lékařské fakultě, v roce 1988 identifikoval spojitost mezi inzulinovou rezistencí a dalšími metabolickými poruchami, které se objevují současně, a tento jev označil jako syndrom X. Tento objev mu přinesl mezinárodní uznání.

Jaké jsou příčiny metabolického syndromu?

Mezi nejčastější příčiny metabolického syndromu patří následující.

Obezita

Obezita je chronické onemocnění, které se vyznačuje nadměrným hromaděním tělesného tuku, a podle aktuálních statistik postihuje více než miliardu lidí po celém světě, včetně 650 tisíc dospělých, 340 tisíc mladých lidí a alarmujících 39 tisíc dětí.

Pro měření obezity se používá index tělesné hmotnosti (BMI), což je poměr váhy a výšky.

BMI = m/h² (m = tělesná hmotnost v kilogramech, h = tělesná výška v metrech).

Pomocí tohoto výpočtu si můžete zjistit, zda máte normální hodnoty BMI nebo nadváhu.

Hodnoty BMI jsou následující:

• méně než 18,5 – podváha,
• 18,5–24,9 – optimální váha,
• 25–29,9 – nadváha,
• 30–34,9 – obezita 1. stupně,
• 35–39,9 – obezita 2. stupně,
• nad 40 – obezita 3. stupně.

Pro metabolický syndrom je charakteristické především hromadění tuku v oblasti břicha. Tento typ tuku produkuje cytokiny (signální molekuly, které pomáhají buňkám imunitního systému komunikovat a bojovat proti infekcím nebo zánětům) a adipokiny (proteiny vytvářené tukovými buňkami), jejichž nerovnováha může narušit metabolické procesy, způsobit zánět a ovlivnit regulaci hladiny cukru v krvi. To následně vede k rozvoji dalších zdravotních problémů.

Vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak je stav, kdy tlak krve na stěny cév během průtoku oběhovým systémem překračuje normální hodnoty. Při dlouhodobém zvýšení tohoto tlaku může dojít k poškození cév a následně orgánů. Tento stav může být také důsledkem snížené produkce vazodilatátorů, což jsou látky, které uvolňují cévy, a tím zlepšují průtok krve. Příkladem může být endotelin-1, který hraje roli v regulaci krevního oběhu. Vysoký krevní tlak zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a dalších vážných zdravotních problémů.

Hodnoty krevního tlaku:

• 120/80 mm/Hg – optimální hodnota,
• méně než 90/60 mm/Hg – nízký krevní tlak (hypotenze),
• více než 140/90 mm/Hg – vysoký krevní tlak (hypertenze).

*mm/Hg – milimetry rtuťové, jednotka měření krevního tlaku, která vyjadřuje, jak vysoký sloupec rtuti se zvedne při působení tlaku. Například, pokud je tlak 120 mm/Hg, znamená to, že tento tlak zvedne sloupec rtuti o 120 milimetrů.

Inzulinová rezistence

Inzulinová rezistence hraje klíčovou roli ve vzniku a progresi metabolických onemocnění. Tento stav nastává, když pankreatické beta buňky ztrácejí schopnost efektivně reagovat na inzulín, což vede k vyšší hladině cukru v krvi. K tomu dochází také ke zvýšení koncentrace inzulínu, což může dlouhodobě narušit regulaci tuků v těle, způsobit záněty a zvýšit riziko aterosklerózy (onemocnění tepen, při němž se tukové látky ukládají v cévách).

Diabetes mellitus 2. typu

Pokud inzulinová rezistence pokračuje a zhoršuje se, hladina glukózy v krvi stoupá, což může nakonec vést k rozvoji cukrovky 2. typu. Tato nemoc je jedním z hlavních rizikových faktorů metabolického syndromu.

Nízká hladina HDL (dobrého) cholesterolu

Cholesterol má dva základní typy:

• LDL (Low Density Lipoprotein) – lipoprotein s nízkou hustotou, známý jako „špatný“ cholesterol, který přispívá k ukládání tuku v cévách,
• HDL (High Density Lipoprotein) – lipoprotein s vysokou hustotou, známý jako „dobrý“ cholesterol, který pomáhá odstraňovat přebytečný cholesterol z cév a transportuje ho zpět do jater, kde je vyloučen z těla.

Ve zdravém těle by měl převažovat HDL cholesterol, který je klíčový pro udržení zdraví. Pokud je jeho hladina nízká, tělo má menší schopnost odstraňovat nadbytečný cholesterol z cév, což zvyšuje riziko cévních komplikací. Optimální hodnota HDL cholesterolu by měla být 60 mg/dl (1,6 mmol/l). Za nízkou hodnotu se považuje hladina pod 40 mg/dl (1,0 mmol/l) u mužů a pod 50 mg/dl (1,3 mmol/l) u žen.

Vzrůst hladiny triglyceridů

Toto onemocnění je známé jako hypertriglyceridemie a vzniká tehdy, když je v krvi přítomno nadměrné množství triglyceridů. Triglyceridy jsou tuky, které tělo využívá k ukládání energie. Pokud jejich hladina stoupá, může to výrazně zvýšit riziko kardiovaskulárních onemocnění, včetně problémů s cévami a srdcem.

Jaké hodnoty triglyceridů jsou normální?

• Pod 100 mg/dl – ideální hladina u dospělých,
• 150–199 mg/dl – hraniční hodnota,
• 200–499 mg/dl – vysoká koncentrace triglyceridů.

Jak často se metabolický syndrom vyskytuje?

Podle statistik tento syndrom postihuje 20–30 % dospělé populace na celém světě. Vysoký výskyt je zaznamenán i u dětí. Studie zjistila, že v roce 2020 se metabolický syndrom vyskytoval u 3 % dětí ve věku 6–12 let a u 5 % adolescentů ve věku 13–18 let.

Odborníci se domnívají, že metabolický syndrom souvisí s nadváhou. Soubor 85 studií ukázal, že syndrom postihuje 11,9 % dětí s nadváhou a 29,2 % dětí s obezitou. I u nás jsou čísla znepokojivá. Starší studie potvrzují, že metabolický syndrom postihuje 30,2 % mužů a 26,6 % žen na Slovensku. V 48,3 % případů u mužů a 53,9 % u žen je spojován s abdominální obezitou.

V České republice trpí tímto syndromem 32,5 % mužů a 29,9 % žen, přičemž jeho výskyt roste s věkem a hmotností. Změny životního stylu také mohou přispět k rozvoji syndromu, což podrobněji rozebereme v dalším textu.

Příznaky metabolického syndromu

Mezi nejběžnější projevy patří:

• větší podíl tělesného tuku v oblasti břicha,
• dyslipidémie (porucha lipidového profilu),
• inzulinová rezistence,
• zvýšený krevní tlak.

Větší podíl tělesného tuku v oblasti břicha

Osoby s vyšším rizikem metabolického syndromu mají obvykle specifický tvar těla. U mužů se projevuje jako tvar jablka, kdy se tuk ukládá především v oblasti břicha. Ženské tělo ve tvaru hrušky signalizuje ukládání tuku hlavně do oblasti břicha a boků. Varovným signálem je také obvod pasu, který u mužů přesahuje 102 cm a u žen 88 cm.

Dyslipidémie

Dyslipidémie je porucha metabolismu tuků, která se projevuje abnormálními hladinami tuků v krvi. Dochází k vyšším hladinám celkového cholesterolu a triglyceridů (tukových látek, které se ukládají v těle ve formě tuku) a naopak k nižším hladinám HDL (dobrého) cholesterolu. Takové nerovnováhy mohou být důsledkem genetických faktorů nebo nezdravého životního stylu a mohou vést k ateroskleróze (onemocnění, při kterém se tuky usazují v cévách, což může zúžit nebo zablokovat jejich průtok) a dalším závažným kardiovaskulárním onemocněním.

Snížená citlivost na inzulin

Tento stav, známý také jako inzulinová rezistence, znamená, že buňky těla mají omezenou schopnost reagovat na inzulin, což způsobuje zvyšování hladiny cukru v krvi a následně nadměrnou produkci inzulinu. Tento proces může přispět k rozvoji cukrovky 2. typu a dalším metabolickým problémům.

Vysoký krevní tlak

Vysoká hladina inzulinu v krvi může vést k zadržování sodíku a vody v těle, což zvyšuje objem krve a vytváří větší tlak na stěny cév. Kromě toho mohou poruchy v metabolismu lipidů a obezita poškodit cévní stěny a přispět ke vzniku vysokého krevního tlaku.

Jak se metabolický syndrom diagnostikuje?

Pokud u sebe pozorujete výše zmíněné příznaky, doporučuje se vyhledat lékaře. Podle odborníků je metabolický syndrom diagnostikován, pokud má pacient alespoň tři z následujících problémů:

• hladina glukózy nalačno vyšší než 100 mg/dl,
• krevní tlak vyšší než 130/85 mm/Hg,
• koncentrace triglyceridů v krvi vyšší než 150 mg/dl,
• hladina HDL cholesterolu nižší než 40 mg/dl u mužů a nižší než 50 mg/dl u žen,
• obvod pasu větší než 102 cm u mužů a 88 cm u žen.

Pokud nedojde ke zlepšení příznaků změnou stravy a životního stylu, lékař může nasadit farmakologickou léčbu. Mezi běžně používané léky patří:

• pro regulaci inzulinu nebo snížení hladiny cukru v krvi – inzulin, metformin,
• pro snížení krevního tlaku – diuretika, betablokátory,
• pro snížení cholesterolu – statiny,
• pro minimalizaci rizika cévních příhod – nízké dávky aspirinu.

Jaká rizika přináší metabolický syndrom?

Komplikace, které mohou vzniknout v důsledku metabolického syndromu, jsou často velmi vážné. Patří mezi ně:

Kardiovaskulární onemocnění

Ukazuje se, že tuk v oblasti břicha produkuje zánětlivé látky, které zhoršují funkci cév a podporují rozvoj aterosklerózy (onemocnění, při kterém se tukové látky usazují ve stěnách tepen, což vede k jejich zúžení a zhoršenému průtoku krve). Dále je zde vysoký krevní tlak, který zatěžuje srdce a cévy, což výrazně zvyšuje riziko vzniku dalších zdravotních problémů.

Onemocnění jater

Nealkoholická steatohepatitida je stav, kdy se v játrech hromadí nadbytečný tuk, což vede k narušení jejich funkce. Inzulinová rezistence a obezita přispívají k ukládání tuků v játrech, což může vést k zánětu a poškození jaterních buněk.

Diabetes mellitus 2. typu

Rozvoj tohoto onemocnění je především spojen s inzulinovou rezistencí. Dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi a nadměrná produkce inzulinu mohou vyčerpat slinivku a vést ke snížení její funkce, což může vyústit v cukrovku 2. typu. 

Onemocnění ledvin

Vysoký krevní tlak a inzulinová rezistence poškozují cévy v ledvinách, což snižuje jejich schopnost správně filtrovat krev. K rozvoji diabetické nefropatie, což je onemocnění ledvin způsobené dlouhodobě zvýšenou hladinou cukru v krvi, může přispět i rozvoj diabetu.

Problémy s plodností

Obezita spojená s metabolickým syndromem má negativní dopad na reprodukční funkce mužů i žen. U žen může nadměrné ukládání tuku v oblasti břicha ovlivnit zdraví vaječníků. U mužů může tento stav zhoršit kvalitu spermií a snížit hladinu testosteronu, což vede k problémům s plodností.

Lze metabolický syndrom vyléčit?

Protože metabolický syndrom zahrnuje několik onemocnění, možnost vyléčení závisí na konkrétním problému, který se u vás projevuje. Pokud máte problémy s vysokým krevním tlakem nebo obezitou, správné kroky mohou pomoci regulovat tyto stavy. V případě inzulinové rezistence jde o poškození funkce slinivky, což není možné vyléčit. I přesto existují opatření, která mohou výrazně zlepšit zdravotní stav.

Mezi hlavní opatření patří změna životního stylu, zvýšení fyzické aktivity a udržování zdravé tělesné hmotnosti. Pro léčbu některých problémů, jako je vysoký krevní tlak nebo inzulinová rezistence, může být nezbytná farmakologická léčba.

Jak předejít metabolickému syndromu?

Metabolickému syndromu lze předejít několika kroky. Klíčová je změna životního stylu, zvýšení fyzické aktivity a redukce tělesné hmotnosti.

Zdravá strava

Vyvážená strava by měla obsahovat optimální poměr tuků, cukrů a bílkovin a být bohatá na ovoce, zeleninu, vlákninu a celozrnné výrobky. Zařaďte potraviny s nízkým glykemickým indexem, jako jsou luštěniny a zelená listová zelenina, které pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi. Omezte příjem nasycených tuků, cukrů, zpracovaných potravin a výrobků s vysokým obsahem soli.

Výživové doplňky

Je důležité přijímat dostatečné množství vitamínů a minerálů. Pokud není možné získat všechny potřebné živiny pouze z potravy, může být užitečné sáhnout po výživových doplňcích.

Vitamíny skupiny B

Vitaminy skupiny B hrají klíčovou roli v mnoha procesech, které podporují zdraví těla. Recentní výzkum ukázal pozitivní vliv vitamínů B na progresi metabolického syndromu. Studie, která zahrnovala 4 414 účastníků ve věku kolem 25 let, ukázala, že suplementace vitamínem B6 (pyridoxin), B9 (folát, kyselina listová) a B12 (kobalamin) snížila výskyt tohoto onemocnění o 39 %, 61 % a 26 %. Tento rozsáhlý výzkum potvrzuje význam vitamínů skupiny B, které mohou významně ovlivnit rozvoj metabolického syndromu.

Vitamín D

Některé studie naznačují, že nedostatek vitamínu D je spojen se zvýšenou inzulinovou rezistencí a vyšším rizikem chronických zánětů, což může přispět k rozvoji metabolického syndromu.

Výzkum zaměřený na vliv vitamínu D na diabetes mellitus 2. typu ukázal, že suplementace 4 500 IU vitaminu D denně po dobu dvou měsíců u pacientů s tímto onemocněním vedla ke snížení hladiny LDL (špatného) cholesterolu a zvýšení koncentrace HDL (dobrého cholesterolu). Pozorovány byly i zlepšení v oblasti glykémie. Tento vitamín tedy může pomoci snížit riziko dvou rizikových faktorů metabolického syndromu – vysokého cholesterolu a inzulinové rezistence.

Studie publikovaná v European Journal of Endocrinology ukázala, že suplementace 5 000 IU vitamínu D3 denně po dobu šesti měsíců zlepšila inzulinovou citlivost a funkci beta buněk u pacientů s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu, což naznačuje zpomalení rozvoje inzulinové rezistence.

Hořčík

Hořčík je minerál, který se podílí na řadě důležitých procesů v těle. Studie zkoumaly souvislost mezi hladinou hořčíku v krvi a výskytem metabolického syndromu. Analýza 3 487 účastníků ukázala, že vyšší koncentrace hořčíku v krvi je spojena s nižším rizikem rozvoje této nemoci. Další studie, která zahrnovala 11 000 žen ve středním věku, potvrdila, že přítomnost hořčíku ve stravě snížila riziko rozvoje metabolického syndromu. Doporučená denní dávka hořčíku pro dospělé je 375 mg. Hořčík můžete získat ze stravy nebo pomocí výživových doplňků.

Pravidelná fyzická aktivita

Pravidelné cvičení spolu s vyváženou stravou podporuje metabolismus a pomáhá snižovat nadbytečný tělesný tuk, zejména v oblasti břicha. Kromě toho přispívá ke zlepšení kardiovaskulárního zdraví, reguluje hladiny glukózy v krvi a pomáhá lépe zvládat rizikové faktory metabolického syndromu.

Odborníci doporučují provádět alespoň 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně, což znamená asi 30 minut denně. Mezi vhodné aktivity patří například rychlá chůze, běh, jízda na kole nebo turistika.

Hubnutí

Redukce tělesné hmotnosti vede ke ztrátě tuku v oblasti břicha. Dosáhnutí optimální váhy znamená i nižší výskyt zánětlivých procesů, což pomáhá normalizovat krevní tlak a zlepšuje funkci srdce. Podle odborníků může ztráta přibližně 7 % tělesné hmotnosti výrazně snížit inzulinovou rezistenci a riziko vzniku cukrovky.

Lékařské prohlídky

Pravidelné lékařské kontroly mohou pomoci v prevenci a monitorování metabolického syndromu. Umožňují včasnou diagnostiku rizikových faktorů, jejich důkladné sledování a nastavení správné léčby.

Závěr

Metabolický syndrom je soubor několika onemocnění, která představují vážná zdravotní rizika. Progresi většiny těchto problémů je však možné zmírnit pomocí změn ve stravě, pravidelného cvičení a udržování zdravé tělesné hmotnosti. Dodržováním těchto opatření a pravidelnými lékařskými kontrolami můžete snížit jeho negativní dopad na vaše zdraví.

 Autor: Mgr. Petronela Misárová – bioložka