Náměsíčnost (somnambulismus): proč vzniká i v dospělosti?

Spánek, během něhož člověk chodí, mluví, nebo dokonce vykonává různé činnosti, bývá opředen řadou mýtů. Nemá nic společného s fázemi Měsíce a netýká se pouze dětí. Podle některých výzkumů může alespoň jednou za život potkat přibližně 7 % běžné populace. Jaké má příčiny a jak s tímto stavem bojovat, rozebíráme v našem článku.

V tomto článku se dozvíte

Co je náměsíčnost a jak se projevuje

Náměsíčnost (odborně označovaná jakosomnambulismus) patří mezi poruchy spánku označované jako parasomnie. Člověk při ní ve spánku vykonává různé činnosti, které si po probuzení obvykle nepamatuje. Nejčastěji k ní dochází během hluboké fáze spánku (non-REM), hlavně v první třetině noci.

Přestože je náměsíčnost u dětí (podrobněji diskutována v samostatném článku) poměrně častá, nevyhýbá se ani dospělým. Přesné procento výskytu není snadné odhadnout, jelikož lidé si tento stav často neuvědomují. Vědci nicméně uvádějí zhruba 4 % dospělých.

Obvykle se projeví v dospělosti u lidí, kteří jí trpěli už v dětství. Někdy ovšem poprvé vypukne až v dospělém věku. Výzkumy ukazují, že asi 13 % dospělých náměsíčných zažívá první epizody až po dětství. V takových případech může hrát roli užívání léků nebo neurodegenerativní onemocnění.

Tento stav charakterizují následující projevy a příznaky:

Fyzická aktivita během spánku – dotyčný se prochází po pokoji či po celém bytě. Může otevírat dveře, přemisťovat předměty, nebo dokonce vykonávat složitější úkony.
Mluvení ze spaní – většinou jde o nesrozumitelný mumlavý projev.
Nereagování na okolí – člověk často nereaguje na oslovení nebo pokusy o komunikaci.
Otevřené oči – může mít otevřené oči, ale působí nepřítomně nebo zmateně.
Rizikové chování – při epizodě se může pokusit odejít z domu, otevírat okna nebo dělat nebezpečné věci, například manipulovat s ostrými předměty.
Obtížné probouzení – pokud se ho někdo snaží vzbudit, může reagovat agresivně či zmateně, někdy se probudit vůbec nedaří.
Výpadek paměti po probuzení – postižený si většinou nevybaví, co se během epizody dělo.

Při náměsíčnosti bývají pohyby pomalejší a hůře koordinované. Dalším signálem mohou být déletrvající spánkové potíže, které se kvůli tomuto stavu zhoršují.

Liší se náměsíčnost dětí a dospělých?

Kromě toho, že je u dětí častější, mohou se epizody u dětí a dospělých lišit i v některých znacích. U dětí se například mohou vyskytovat noční pomočování nebo noční můry. Epizody obvykle trvají kratší dobu a riziko zranění je u nich nižší. Děti z náměsíčnosti často „vyrostou“.

Rozdíly vyplývají hlavně z různých příčin. Pojďme se proto blíže zaměřit na hlavní důvody náměsíčnosti u dospělých.

Co způsobuje náměsíčnost

Odborníci se shodují, že náměsíčnost nastane obvykle tehdy, když se člověk nachází ve fázi hlubokého spánku a dojde u něj k částečnému probuzení, které vyvolá fyzickou aktivitu, ačkoli dotyčný ve skutečnosti dál spí. Pravděpodobnost takového „probuzení“ se zvyšuje v závislosti na několika faktorech:

Genetická dispozice

Náměsíčnost bývá často rodinná. Výzkum naznačuje, že jestliže se s ní potýkal jeden z rodičů, je 47% šance, že dítě bude mít tentýž problém. Pokud se vyskytla u obou rodičů, pravděpodobnost stoupá na 61 %.

Stres a psychická zátěž

Stresové situace, například komplikace v zaměstnání, finanční potíže nebo vztahové konflikty, mohou narušit spánkové cykly včetně hlubokých fází. Stres a duševní nepohoda mohou vyplynout i z výrazných změn (nové prostředí po přestěhování, cestování, přepracování či zásadní změny v životním režimu).

Nedostatek spánku a nepravidelný spánkový režim

Když člověk trvale spí méně, než potřebuje, narušuje to kvalitu jednotlivých fází spánku. Mnozí lidé mají přerušovaný spánek nebo je trápí nespavost. Dlouhodobá spánková deprivace se negativně projevuje na těle i mysli. Může prodloužit fázi hlubokého spánku, v níž náměsíčnost nastává.

Další poruchy spánku

Existuje více různých poruch spánku, které mohou narušovat hlubokou fázi a vyvolávat somnambulismus.

K typickým patří spánková apnoe (přerušované dýchání během spánku), zejména obstrukční typ, kdy dochází k zablokování dýchacích cest. Další rozšířenou poruchou je syndrom neklidných nohou, kdy má člověk silné nutkání pohybovat končetinami, zejména nohama. To vede k přerušení spánku a následnému posunu do stavu, v němž se může projevit náměsíčnost.

Alkohol, psychoaktivní látky a některé léky

Alkohol nebo drogy mohou ovlivnit kvalitu hlubokého spánku a vyvolat epizody somnambulismu. Některé léky, například sedativa, hypnotika nebo antidepresiva, také zasahují do hlubokých fází spánku a mohou vyústit v náměsíčnost.

Horečka nebo nemoc

Zvýšená teplota a různé infekce mohou být spouštěčem jak u dětí, tak u dospělých.

Rizika náměsíčnosti

Ačkoli většina epizod není nebezpečná, mohou některé přesto vést k úrazu nebo ohrožovat samotného člověka či jeho okolí. Pokud se tato porucha objevuje často nebo provází činnosti, při nichž hrozí riziko, doporučuje se obrátit na specialistu v oblasti spánkové medicíny.

Somnambulismus může rovněž snižovat kvalitu života a dlouhodobě oslabovat organismus. Lidé s tímto problémem často pociťují zvýšenou únavu, denní spavost, nespavost, ale také symptomy deprese a úzkosti.

Proč nebývá ideální náměsíčného probouzet?

Jedním z mýtů je, že probuzení člověka v epizodě náměsíčnosti je nebezpečné. Ve skutečnosti nepředstavuje ohrožení v tom smyslu, že by budící osoba riskovala svoji vlastní újmu. Problém je spíše ten, že samotné probuzení bývá obtížné a daný člověk po procitnutí často reaguje zmateně či podrážděně.

Spánkoví specialisté doporučují pokusit se náměsíčného raději jemně nasměrovat zpět do postele a nebudit ho, pokud to není nutné.

Jak lze náměsíčnost zvládat?

Náměsíčnost není zcela „vyléčitelná“ záležitost, spíše se dá držet pod kontrolou řadou kroků k vylepšení spánku a denního režimu. Pokud víte, že se u vás nebo někoho z vašich blízkých objevuje, a to včetně chůze nebo manipulace s předměty, je dobré doma odstranit nebezpečné věci z dosahu (například ostré kuchyňské nástroje). Doporučuje se také dobře zamykat a zavírat okna.

Další možné přístupy:

Zlepšení spánkové hygieny

Nevhodná spánková hygiena, jako je nepravidelné usínání nebo pití kofeinových i alkoholických nápojů těsně před spánkem, může spánek zhoršovat a vést k jeho nedostatku. Důraz na kvalitní spánkovou hygienu pomáhá upevnit stabilní spánkový rytmus a eliminuje spánkovou deprivaci, jež může vyústit v náměsíčnost. S tím souvisí i snaha o minimalizaci stresu, pokud je to možné.

Podle některých doporučení by dospělí měli spát 7–9 hodin denně. Pro lepší spánkový režim je vhodné uložit se ke spánku každý den v podobnou dobu, ideálně před půlnocí, vyhnout se intenzivnímu „modrému“ světlu (z elektroniky) a pracovním povinnostem těsně před usnutím. Večer je lepší nepít alkohol ani nepožívat povzbuzující látky, neboť mohou kvalitu spánku dále snižovat.

Naopak se hodí teplá relaxační koupel, čtení, meditace nebo jiné uklidňující činnosti. V ložnici by se měla udržovat nižší teplota, měly by být zatáhnuté závěsy a je vhodné se vyhnout přítomnosti blikajících či pípajících přístrojů.

Doplňky stravy na podporu spánku

Fungování spánkových cyklů odráží i stav naší výživy a přísun potřebných živin. Pokud ve stravě chybí klíčové vitamíny a minerály, může to narušovat činnost nervové soustavy nebo metabolismus látek zodpovědných za spánek. V takovém případě je vhodné zvážit doplňky stravy.

Za zmínku stojí komplex vitamínů skupiny B, které podpoří nervový systém, psychické funkce a snížení únavy. Jednotlivé „béčkové“ vitamíny jako pyridoxin (B6) nebo kobalamin (B12) je možné doplňovat v různých formách, často spolu s minerály – třeba hořčíkem a vitamínem B6.

Hořčík se často spojuje se zlepšením spánku, neboť napomáhá správné činnosti nervového systému a snižuje únavu. Velmi oblíbenou formou je bisglycinát hořečnatý nebo malát hořečnatý.

Další možností je podávání melatoninu, hormonu ovlivňujícího spánkový cyklus, který může mít pozitivní vliv na parasomnie včetně náměsíčnosti. Praktickou formu představují melatoninové kapky, které můžete mít u postele a použít je, když se například v noci vzbudíte a chcete znovu rychle usnout.

Ke zlepšení spánku mohou napomáhat i některé aminokyseliny. Studie zmiňují pozitivní vliv na tvorbu melatoninu a serotoninu u L-tryptofanu.

GABA (kyselina gama-aminomáselná) je neurotransmiter, který tlumí nervový systém, a tím ovlivňuje usínání. Na trhu jsou doplňky stravy s GABA. Některé výzkumy naznačují, že takové přípravky urychlují usnutí, ale celkový výzkum v této oblasti stále probíhá.

Pozitivní vliv na kvalitu spánku mohou mít i některé byliny či rostlinné extrakty, například kozlík lékařský, levandule, chmel nebo heřmánek. Jejich efekt se stále zkoumá, ale na noc může pomoci šálek čaje z bylin, jež mají potenciálně uklidňující účinky. Často se doporučuje i meduňka.

Psychoterapie

Podle některých studií může psychoterapie snížit četnost epizod náměsíčnosti, a to díky tomu, že pomáhá zvládnout psychické faktory, jako jsou stres, úzkost nebo traumata, které mohou hluboký spánek narušovat. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) umí odhalit i eliminovat stresory, zatímco techniky mindfulness či progresivní svalová relaxace přispívají k uvolnění. Díky pravidelným setkáním s terapeutem se mohou emoce lépe dostat pod kontrolu, což vede k lepšímu spánku a menšímu riziku somnambulismu.

Kdy navštívit lékaře?

Jestliže u sebe pozorujete časté epizody náměsíčnosti, při nichž vykonáváte rizikové aktivity, je rozumné obrátit se na lékaře. Pomocí specializovaných vyšetření (např. polysomnografie – rozbor spánku) dokáže odhalit nebo vyloučit onemocnění provázená epizodami náměsíčnosti. Pokud se například zjistí spánková apnoe nebo syndrom neklidných nohou, cílená léčba těchto potíží může zmírnit i samotnou náměsíčnost.

V případech, kdy jiná opatření nepomáhají a stav je rizikový, se mohou ordinovat léky obsahující benzodiazepiny nebo antidepresiva. Ty působí na nervovou soustavu zklidněním, čímž omezují i výskyt spánkových poruch.

Závěr

Náměsíčnost patří mezi parasomnie – spánkové poruchy, při nichž člověk ve spánku vykonává různé aktivity, případně mluví a může mít otevřené oči. Vyskytuje se často u dětí, ale trpí jí i mnoho dospělých. Hraje v ní roli dědičnost, stejně jako užívání některých léků, stres či nevhodná spánková hygiena.

Zlepšení denního režimu a úprava spánku často vedou k oslabení projevů. Domácnost by měla být zabezpečená, aby se náměsíčný během epizody nezranil. Při snaze o kvalitní spánek mohou pomoci i doplňky stravy, např. vitamíny skupiny B, hořčík, L-tryptofan či některé bylinky.

Redakce Gaea

Zdroje: