Oxidační stres: co se stane, když ho začnete řešit?

Oxidační stres představuje pro lidský organismus podstatně větší hrozbu, než se může zdát na první pohled. Nenápadně poškozuje buňky, urychluje proces stárnutí a podílí se na vzniku celé řady onemocnění. Co tento jev vyvolává, jak přesně ovlivňuje naše tělo a jak lze jeho škodlivé účinky zmírnit na minimum?

V tomto článku se dozvíte

Co je to oxidační stres?

Oxidační stres nastává při nevyváženém stavu mezi dvěma skupinami molekul v těle – volnými radikály a antioxidanty.

Volné radikály – zejména reaktivní formy kyslíku (ROS) – jsou nestabilní molekuly s jedním či více nespárovanými elektrony. Při „hledání“ chybějícího elektronu narušují buněčné membrány, bílkoviny a DNA. Vznikají přirozeně jako vedlejší produkt buněčného metabolismu, například při tvorbě energie v mitochondriích. Jejich množství však citelně navyšují i vnější faktory, jako jsou UV paprsky, znečištěné ovzduší, kouření, chronický stres nebo nevhodná strava.

Antioxidanty naopak buňky před útokem radikálů chrání. Neutralizují je tím, že jim předají elektron, čímž molekuly stabilizují a zabrání škodám. Některé antioxidanty si tělo dokáže syntetizovat samo (např. glutathion, koenzym Q10), většinu však musíme přijímat potravou – v ovoci, zelenině, ořeších či kvalitních olejích.

Oxidační stres tedy vzniká, pokud počet volných radikálů převyšuje kapacitu antioxidantů, které by je zneškodnily. Radikály pak poškozují lipidy, bílkoviny i DNA a narušují jejich funkce. Odborníci se shodují, že dlouhodobý oxidační stres urychluje stárnutí a přispívá k rozvoji chronických chorob, například kardiovaskulárních onemocnění, diabetu nebo neurodegenerativních poruch.

Hlavní příčiny

Nejčastější spouštěče oxidačního stresu dle Cleveland Clinic zahrnují:

UV záření,
environmentální znečištění,
kouření,
nadměrnou konzumaci alkoholu,
psychický či fyzický stres.

UV záření

Ultrafialové paprsky dělíme na:

UVC,
UVB,
UVA.

Zatímco UVC záření téměř kompletně odfiltruje ozonová vrstva, UVB a UVA pronikají kůží. Nejnovější data ukazují, že právě tyto dva typy záření podněcují zvýšenou tvorbu volných radikálů, které poškozují buněčné lipidy, proteiny i DNA a vyvolávají oxidační stres.

Znečistění životního prostředí

Řada studií potvrzuje, že škodliviny z ovzduší – těžké kovy, chemikálie, prachové částice – stimulují v organismu produkci radikálů. Dlouhodobý pobyt v znečištěném prostředí může narušit rovnováhu mezi radikály a antioxidanty a zvyšovat tak riziko chronických chorob.

Kouření

Tabákový kouř je zdrojem mnoha toxických látek, které uvolňují reaktivní formy kyslíku a poškozují buněčné struktury. Jak ukazují výzkumy, tento proces podporuje zánětlivé reakce v těle a může vést k různým onemocněním, včetně kardiovaskulárních a respiračních.

Nadměrná konzumace alkoholu

Studie ukazují, že etanol působí podobně destruktivně jako látky v cigaretovém kouři – zvyšuje hladinu volných radikálů, narušuje buněčné membrány a poškozuje orgány, zejména játra, srdce a mozek.

Stres

Chronický stres vede k trvale zvýšené hladině hormonu kortizolu, jenž se uvolňuje při zátěžových situacích. Jeho nadbytek vyvolává intenzivnější tvorbu volných radikálů, což posiluje oxidační stres a následně poškozuje klíčové buněčné struktury.

Důsledky pro zdraví

Pokud je organismus vystaven volným radikálům dlouhodobě, může to vyústit v závažné zdravotní komplikace:

Kardiovaskulární onemocnění – radikály podporují ukládání tukových plátů v tepnách, ty se zužují a omezuje se průtok krve. Tak vzniká ateroskleróza a roste riziko srdečně-cévních chorob.
Poškození ledvin – perzistentní působení ROS vede k jizvení ledvinné tkáně a postupnému úbytku funkce.
Diabetes – studie ukazují, že oxidační stres narušuje funkci beta-buněk pankreatu, a tím zhoršuje regulaci glykémie.
Neurologické choroby – experti varují, že přebytek radikálů urychluje zánik neuronů a podílí se na vzniku Parkinsonovy či Alzheimerovy nemoci.
Revmatoidní artritida – radikály spouštějí zánětlivé procesy, které vyúsťují v RA, tedy chronický zánět kloubů.
Respirační potíže – nerovnováha mezi ROS a antioxidanty zhoršuje funkci plic, může přispět k astmatu a dalším onemocněním dýchacích cest.
Poškození DNA – trvalý oxidační stres poškozuje genetický materiál, což dlouhodobě zvyšuje pravděpodobnost rozvoje různých chorob.

Jak oxidační stres omezit?

Následující doporučení vám pomohou snížit negativní dopady nadbytku volných radikálů:

Pravidelný pohyb

Vědecké práce potvrzují, že středně intenzivní fyzická aktivita posiluje vlastní antioxidační obranu organismu. Zařaďte denně alespoň 30 minut rychlé chůze, plavání, cyklistiky či běhu – posílíte kondici, imunitu a zmírníte oxidační zátěž.

Omezte kouření a alkohol

Kouření i nadměrná konzumace alkoholu podporují tvorbu reaktivních molekul, jež ničí zdravé buňky. Snažte se proto tyto návyky minimalizovat, ideálně zcela odstranit.

Dbejte na pestrý jídelníček bohatý na antioxidanty

Vyvážená strava plná antioxidačních látek výrazně napomáhá neutralizovat volné radikály. Klíčové jsou vitamín C, vitamín E, beta-karoten a polyfenoly – jejich zdrojem je především čerstvé ovoce, zelenina, ořechy a za studena lisované oleje. Podrobnosti o jednotlivých antioxidantech a potravinách, které je obsahují, rozebíráme v následující části článku.

Nezapomínejt na používání opalovacích krémů

Ultrafialové paprsky – především složky UVA a UVB – pronikají hluboko do pokožky a spouštějí oxidační stres. Ten posiluje zánětlivé reakce, urychluje stárnutí kůže, vznik vrásek a hyperpigmentací a zvýšené riziko rakoviny kůže. Kdykoliv se vystavujete slunečnímu záření, použijte opalovací krém s ochranným faktorem SPF alespoň 30, aby vaše pokožka zůstala co nejlépe chráněná před škodlivými účinky UV paprsků.

Chraňte životní prostředí

Chemické látky uvolňované z výfuků, průmyslových provozů a dalších zdrojů znečištění mohou podněcovat oxidační stres a mít nepříznivý dopad na naše zdraví. I když kvalitu ovzduší zcela neovlivníme, drobné každodenní kroky mohou výrazně pomoci: třídění odpadu, úspora energie, využívání veřejné dopravy nebo nákup ekologických výrobků, které najdete v našem e-shopu.

Dopřejte si dostatek spánku

Výzkumy provedené na zdravých lidech ukazují, že úroveň antioxidační aktivity v těle kolísá podle cirkadiánního rytmu – přirozeného dvanáctihodinového cyklu upravujícího spánek i další tělesné procesy. Experimenty na laboratorních hlodavcích navíc zjistily, že chronický nedostatek spánku zvyšuje citlivost na bolest, vyvolává oxidační stres a negativně ovlivňuje orgány, jako jsou mozek, játra či slinivka břišní. Kvalitní noční odpočinek je proto zásadní pro udržování zdraví a ochranu buněk, a je tedy důležité dbát na doporučenou délku spánku.

Omezte stres

Psychický stres přispívá k oxidačnímu stresu a zvyšuje riziko řady onemocnění, proto je vhodné hledat způsoby, jak ho tlumit. Pomoci mohou meditace, pravidelná fyzická aktivita, dechová cvičení nebo další relaxační techniky.

Jak antioxidanty bojují s oxidačním stresem

Antioxidanty představují nenahraditelnou obrannou linii lidského organismu: vyhledávají volné radikály a neutralizují jejich škodlivý potenciál. K nejznámějším antioxidantům patří:

Vitamín C

Vitamín C podporuje správnou funkci imunitního systému a přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem. Přirozeně se vyskytuje v řadě potravin, například v citrusovém ovoci či zelenině. Pokud není snadné dosáhnout doporučeného denního příjmu pouze stravou, je možné vitamín C doplňovat formou doplňků.

V naší nabídce najdete kapslový vitamín C od společnosti Vegmart s čistým složením bez přídatných látek a obsahem účinné látky až 1000 mg. Ocenit můžete i práškovou formu, která je rychle připravena a hodí se pro ty, kdo obtížně polykají kapsle. Pro nejmenší je k dispozici lipozomální vitamín C v tekuté formě s vysokou vstřebatelností, vhodný pro děti od tří let.

Selen

Selen se podílí na ochraně buněk před oxidativním stresem a napomáhá i bezchybnému fungování štítné žlázy. Má ovšem i celou řadu dalších příznivých zdravotních účinků, které podrobně rozebíráme v našem dalším článku.

Tento stopový prvek lze získat z přirozených potravinových zdrojů, ale pokud příjem ze stravy nestačí, je na místě volit doplňky. Skvělou volbou je selen od společnosti Vegmart ve vysoce vstřebatelné formě L-selenometioninu, bez zbytečných aditiv a obohacený o přírodní vlákninu, která je šetrná k žaludku.

Pokud dáváte přednost tekutému podání, můžete zvolit přírodní selen v kapkách s vysokou koncentrací. Jedno balení vystačí na impozantních 500 dní. Alternativně je k dispozici komplex selenu a jódu, jenž doplní dva klíčové minerály podstatné nejen pro štítnou žlázu, ale i pro celkovou vitalitu.

Vitamín E

Vitamín E patří k nejznámějším antioxidantům, které pomáhají chránit buňky před oxidačním poškozením. Přirozeně se vyskytuje v řadě potravin a rostlinných olejů, nicméně pro jistotu dostatečného příjmu lze využít doplňky stravy.

Nabízíme veganské kapsle s vysokými dávkami vitamínu E nebo tekutou formu v kapkách, která vyniká flexibilitou dávkování a je vhodná i pro diabetiky či – po konzultaci s lékařem – pro těhotné a kojící ženy.

Betakaroten

Betakaroten se v organismu přeměňuje na vitamín A, který podporuje zdravé vidění a dobrý stav pokožky. Výzkumy navíc prokazují, že betakaroten má antioxidační účinky a pomáhá chránit buňky před poškozením. Jako karotenoid se přirozeně nachází například v mrkvi či batátech.

V doplnění stravy se uplatňuje například betakaroten v kapslích s extra vysokou koncentrací účinné látky. Najdete ho také v multivitamínovém komplexu pro oční zdraví, obohaceném o lutein, extrakt z měsíčku lékařského a vitamín B2, které rovněž podporují ochranu buněk před oxidačním stresem.

Rostlinné metabolity

Mezi antioxidanty patří také rostlinné sekundární metabolity – polyfenoly, antokyany, flavonoidy, fenolové kyseliny či třísloviny, které efektivně neutralizují volné radikály.

Důležitým zástupcem je lykopen, přítomný například v melounu, a také lutein, karotenoid obsažený v tmavé listové zelenině. Dalším přirozeným antioxidantem je resveratrol, který podle studií vzniká u více než 70 rostlinných druhů jako obrana před stresem. Výzkum prokazuje jeho silné antioxidační vlastnosti, které napomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály a přispívají k celkovému zdraví organismu.

Veškeré zmíněné látky najdete i v antioxidačním komplexu na posílení imunity, který je zcela prostý zbytečných aditiv a alergenů. Synergická kombinace lykopenu, beta-karotenu, vitamínů A, C a E a minerálů, jako jsou selen a zinek, má za úkol poskytovat organismu maximální ochranu před volnými radikály.

Koenzym Q10

Koenzym Q10 je klíčový antioxidant, jenž se přirozeně nachází v každé buňce a hraje stěžejní roli v energetickém metabolismu. Jeho hladina se s přibývajícím věkem snižuje a obsah v potravinách nebývá vždy dostačující, proto je vhodné jej doplňovat kvalitními preparáty.

K dispozici máme Koenzym Q10 Extra Forte od Vegmartu v rostlinných kapslích bez pamětních látek a s nadstandardním obsahem účinné složky. Zvolit můžete také koenzym Q10 v kapslích s vysokou biodostupností, ideální zejména pro osoby nad 40 let, seniory a uživatele doplňků snižujících hladinu cholesterolu či krevní tlak.

Glutathion

Glutathion je endogenní látka s výrazným antioxidačním potenciálem; vědecké studie dokazují, že chrání buňky před újmou volných radikálů a napomáhá detoxikaci organismu.

V naší nabídce najdete glutathion v tabletách se 100% veganským složením, vhodný i pro mládež od 14 let. Komu nevyhovují kapsle, může zvolit lipozomální glutathion v tekuté formě s vysokou vstřebatelností a praktickém, přesném dávkování.

Doporučené čtení: Jak vybrat ten nejlepší glutathion?

Závěr

Oxidační stres zanechává nevítané stopy na našem zdraví i funkci organismu, a proto je důležité minimalizovat jeho působení. Pomůže vyvážená strava, pravidelná fyzická aktivita a dostatek kvalitního spánku. Klíčové je také zajistit si trvalý příjem antioxidantů, které neutralizují škodlivé volné radikály. Tyto látky lze čerpat z potravin i prvotřídních doplňků stravy – užívejte je pravidelně a podpořte tak své dlouhodobé zdraví.

Autor: Mgr. Petronela Misárová – bioložka

Zdroje: