Podváha a podvýživa představují často opomíjené zdravotní problémy, jež mohou mít závažné dopady na celkové zdraví člověka. Jaký je mezi nimi rozdíl? Jaké jsou nejčastější příčiny a projevy podvýživy? Proč k ní vůbec dochází? Na tyto otázky se v následujícím textu dozvíte odpověď.
Co je podvýživa?
Podvýživa, někdy označovaná také jako malnutrice, vzniká tehdy, když organismus nedostává dostatečné množství potřebných živin pro svoji správnou funkci. Tento stav může být důsledkem nedostatečného příjmu potravy, poruch vstřebávání živin či zvýšených nároků organismu, například v době onemocnění. Výsledkem nedostatku živin je oslabení imunitního systému, ztráta svalové hmoty, únava a řada dalších zdravotních komplikací.
Rozlišujeme tři základní typy:
- Energetická podvýživa – nedostatek kalorií vede ke snižování tělesné hmotnosti, únavě a oslabení obranyschopnosti organismu.
- Proteinová malnutrice – nedostatečný příjem bílkovin způsobuje úbytek svalové hmoty, otoky a zpomalení hojení ran.
- Deficit mikroživin – nedostatek důležitých vitamínů a minerálů může vyústit v problémy, jako je anémie (nedostatek železa), rachitida (nedostatek vitamínu D) či struma (nedostatek jódu).
Jaký je rozdíl mezi podváhou a podvýživou?
Pojmy podváha a podvýživa se sice vzájemně prolínají, ale nejde o totéž. Podváha označuje stav, kdy má člověk nižší tělesnou hmotnost, než je obvyklé pro jeho věk, pohlaví a výšku – měří se především pomocí indexu BMI (Body Mass Index). Není však pravidlem, že člověk s podváhou automaticky trpí i nedostatkem živin.
Podvýživa se totiž týká nedostatečného příjmu či vstřebávání živin a může se objevit i u jedinců s normální tělesnou hmotností. Je tedy možné, že někdo trpí podvýživou, aniž by měl podváhu, a naopak, jedinec s nižší hmotností může být přesto správně vyživen.
Jak se projevuje podvýživa?
Malnutrice může ovlivnit celý organismus a vyvolat řadu zdravotních problémů. Způsob a intenzita projevů závisí na míře a délce trvání nedostatku živin.
Fyzické projevy
- Úbytek tělesné hmotnosti – zejména při nedostatku kalorií a bílkovin,
- Snížená svalová síla a ztráta svalové hmoty,
- Opuchy – obvykle v souvislosti s proteinovou malnutricí,
- Bledá či suchá pokožka a vyrážky,
- Nadměrné vypadávání vlasů a křehké nehty.
Poruchy imunitního systému
- Častější infekce – oslabená imunita zvyšuje náchylnost k onemocněním;
- pomalé hojení ran.
Trávicí potíže
- Ztráta chuti k jídlu,
- nadýmání, průjem nebo zácpa.
Psychické a neurologické symptomy
- Únava, celková slabost a letargie,
- podrážděnost a výkyvy nálad,
- obtíže se soustředěním a pamětí,
- deprese a úzkost.
Specifické symptomy podle nedostatku konkrétních živin
- Anémie (nedostatek železa) – projevuje se únavou, bledostí a dušností
- Rachitida (nedostatek vitamínu D a vápníku) – způsobuje bolesti kostí a slabost svalů
- Struma (nedostatek jódu) – vede k zvětšení štítné žlázy a hormonální nerovnováze
Proč dochází k podvýživě?
Nedostatek živin může mít různé příčiny – od sociálně-ekonomických problémů až po zdravotní potíže. Následující text rozebírá hlavní faktory, které přispívají ke vzniku podvýživy, a ukazuje, jak ovlivňují lidský organismus.
Nedostatečný příjem potravy
Jednou z nejčastějších příčin nedostatku živin je nízký příjem potravy. K tomu může dojít z několika důvodů:
- Hlad a chudoba – lidem žijícím v obtížných podmínkách často chybí přístup ke kvalitní výživě.
- Poruchy příjmu potravy – například anorexie či bulimie vedou k vědomému omezování konzumace jídel.
- Psychické problémy – deprese, stres nebo vyčerpání mohou snižovat chuť k jídlu.
Zvýšené nároky na živiny
Existují životní situace, kdy organismus potřebuje více živin, než je obvyklé.
- Těhotenství a kojení – v tomto období má tělo ženy zvýšené nároky na vitamíny a minerály.
- Dětství a dospívání – během rychlého růstu je klíčové zajistit adekvátní přísun energie a živin.
- Infekce a záněty – během nemoci organismus spotřebovává více energie.
- Vysoká fyzická zátěž – sportovci či lidé vykonávající náročnou fyzickou práci mohou spálit více kalorií, než jich přijmou.
Nemoci ovlivňující vstřebávání živin
Některá onemocnění mohou bránit efektivnímu vstřebávání živin, což vede k podvýživě i při relativně normálním příjmu potravy.
Kdo je nejvíce ohrožen podvýživou?
Nedostatek živin může postihnout široké spektrum populace, přičemž některé skupiny jsou obzvláště zranitelné z biologických, sociálních či ekonomických důvodů.
Děti a kojenci
Nejzranitelnější skupinou jsou děti, jejichž tělo vyžaduje dostatek živin pro správný růst a vývoj. V rozvojových zemích, zejména v Africe a jižní Asii, je malnutrice běžná kvůli nedostatku potravy, špatným hygienickým podmínkám a omezené zdravotní péči. Podvýživa u dětí může vést ke zpomalení růstu, oslabení imunity a zvýšenému riziku infekcí.
Těhotné a kojící ženy
Ženy v těhotenství a během kojení potřebují zvýšený příjem živin nejen pro sebe, ale i pro vývoj dítěte. Nedostatečná výživa může mít negativní dopad na vývoj plodu a zdravotní stav matky. V některých regionech světa je podvýživa u těhotných žen významným problémem, což přispívá ke zvýšené mateřské a dětské úmrtnosti.
Senioři
Starší lidé jsou další skupinou, která je vystavena riziku nedostatku živin. Často se potýkají se ztrátou chuti k jídlu, problémy se zuby, omezeným přístupem k vyvážené stravě či sociální izolací, což může vést k nedostatečnému příjmu potravy. U seniorů se často objevuje deficit bílkovin, vitamínů a minerálů, což přispívá k oslabení svalstva, poklesu kognitivních funkcí a zvýšenému riziku pádů či zlomenin.
Pacienti s chronickými onemocněními
Lidé trpící nemocemi, jako jsou rakovina, cukrovka, poruchy příjmu potravy nebo gastrointestinální onemocnění, často čelí podvýživě v důsledku zhoršeného vstřebávání živin či ztráty chuti k jídlu. Například onkologičtí pacienti mohou kvůli chemoterapii zažívat nechutenství, což vede k nebezpečnému úbytku hmotnosti.
Lidé žijící v chudobě nebo v krizových oblastech
Podvýživa úzce souvisí s ekonomickými podmínkami. Jedinci žijící pod hranicí chudoby mají často omezený přístup k potravinám bohatým na esenciální živiny. Tito lidé si často nemohou dovolit pestrou stravu a jsou nuceni se spokojit s levnými a málo výživnými potravinami. Tento problém není omezen pouze na rozvojové země, ale vyskytuje se i v bohatších státech, kde existují skupiny obyvatel s nízkými příjmy, například bezdomovci nebo sociálně vyloučené komunity.
Jak se diagnostikuje podvýživa?
Diagnóza výživové deprivace zahrnuje řadu metod, které hodnotí stav těla, příjem živin a celkový zdravotní stav pacienta. Lékaři a odborníci na výživu kombinují fyzická vyšetření, laboratorní testy a analýzu stravovacích návyků.
Podvýživu lze rovněž odhalit doma pomocí několika jednoduchých metod:
- Výpočet BMI (Body Mass Index) – hodnota pod 18,5 může naznačovat nedostatečný příjem živin.
- Měření obvodu paže – obvod nad horní částí paže (uprostřed mezi ramenem a loktem) menší než 21 cm u dospělých a 12,5 cm u dětí může signalizovat podvýživu.
- Pozorování změn energie a nálady – častá únava a pocit slabosti mohou být příznakem nedostatečného příjmu energie a živin.
- Pozorování fyzických změn – úbytek svalové hmoty, ztráta síly, lámavost nehtů či nadměrné vypadávání vlasů mohou poukazovat na nedostatek klíčových živin.
Jak řešit problém podvýživy?
Nedostatečná výživa může mít vážné zdravotní důsledky, proto je třeba k ní přistupovat preventivně i léčebně.
Prevence
Vyvážená a pestrá strava
Klíčovým faktorem v prevenci malnutrice je pravidelná konzumace vyvážené a pestré stravy. Taková strava by měla obsahovat dostatek bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů a minerálů. Doporučuje se zahrnovat čerstvé ovoce a zeleninu, celozrnné produkty, luštěniny, ořechy a semínka.
Dostatečný kalorický příjem
Kromě rozmanitosti jídel je nezbytné zajistit i dostatečný příjem kalorií. Denní kalorické potřeby se liší podle věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, úrovně fyzické aktivity a zdravotního stavu. Obecně se doporučuje 1800–2400 kalorií pro dospělou ženu a 2200–3000 kalorií pro dospělého muže.
Mikroživiny
Vitamíny a minerály hrají zásadní roli pro správné fungování organismu. Například vitamín D je esenciální pro zdravé kosti, vitamín C posiluje imunitní systém a železo je nezbytné pro tvorbu červených krvinek. Jejich nedostatek může způsobit únavu, oslabení obranyschopnosti a řadu dalších zdravotních komplikací. Proto je důležité zajistit jejich adekvátní příjem buď pestrou stravou, nebo doplňky výživy.
Jak efektivně doplnit chybějící minerály?
Během letních měsíců lze získat dostatek vitamínu D pravidelným pobytem na slunci – postačí vystavit se slunečnímu záření na 15 minut denně bez opaľovacího krému, kdy je slunce dostatečně vysoko (s ohledem na délku stínu).
Mimo letní období je vhodné vitamín D doplňovat pomocí suplementů. To je obzvlášť důležité pro starší osoby, malé děti a těhotné či kojící ženy. Doporučená denní dávka vitamínu D pro dospělé se pohybuje od 600 IU (15 mcg) do 4000 IU (100 mcg) podle standardů stanovených v rámci EU.
Pro ty, kteří preferují tekutou formu, je k dispozici vitamín D3 od značky Naturtreu, který je obohacen o vitamín K2 podporující správnou srážlivost krve.
Pro komplexnější doplnění vitamínů a minerálů doporučujeme vitamín D3 ve spreji, jenž obsahuje i vitamín B12, železo a jód. Díky formě spreje se rychle vstřebává přes sliznici úst a má příjemnou chuť granátového jablka s malinami. Je vhodný nejen pro těhotné a kojící ženy, ale také pro děti od 3 let.
Mezi nejbohatší zdroje vitamínu C patří citrusové plody, kiwi, jahody, červená paprika, brokolice či šípky. Pro maximální využití je nejlepší tyto potraviny konzumovat čerstvé, neboť tepelná úprava může snižovat obsah vitamínu. Doporučená denní dávka pro dospělé se pohybuje mezi 75 mg a 100 mg.
Na našem eshopu nabízíme například vitamín C od naší vlastní značky ve formě kapslí bez zbytečných přísad. Pro zákazníky, kteří preferují tekutou formu, je dostupný také tekutý lipozomální vitamín C, vhodný zejména pro osoby s citlivým žaludkem, a vitamín C ve spreji s osvěžující chutí granátového jablka a aceroly.
Zdravá a pestrá strava by měla pokrýt denní potřebu železa, avšak pokud je třeba železo doplnit, doporučujeme chelátovou formu železa od značky Veganicity, která je šetrnější k trávení a méně často způsobuje nežádoucí účinky, jako je zácpa či žaludeční potíže.
Další vhodnou volbou je také sprej BetterYou, jenž dodává 5 mg vysoce biologicky dostupného železa přímo do krevního oběhu, čímž obchází trávicí trakt a zvyšuje tak účinnost doplňku, aniž zatěžuje žaludek a střeva. Jeho přírodní chuť granátového jablka ocení jak děti, tak dospělí.
Dostatečný příjem tekutin
Hydratace je klíčová pro správné vstřebávání živin a celkové zdraví organismu. Doporučuje se vypít alespoň 2 litry vody denně a zároveň omezit konzumaci slazených nápojů a alkoholu.
Vzdělávání v oblasti výživy
Zvyšování povědomí a vzdělávání o zdravé výživě je důležitým prvkem prevence podvýživy. Lidé by měli být informováni o důležitosti vyvážené stravy a o rizicích spojených s nedostatečným příjmem živin.
Zdravotní péče
Pravidelné lékařské prohlídky mohou pomoci včas identifikovat nedostatek živin a předejít vážným zdravotním komplikacím. Odborníci na výživu a lékaři mohou doporučit individuálně přizpůsobený stravovací plán podle specifických potřeb jednotlivce.
Řešení
Zvýšení kalorického a nutričního příjmu – zaměřte se na potraviny bohaté na kalorie, jako jsou ořechy, ořechová másla, sušené ovoce, kvalitní oleje a tuky. Jídla je vhodné rozdělit do menších, častějších porcí během dne.
Pokud není možné dosáhnout potřebného příjmu živin běžnou stravou, lze využít speciální nutriční nápoje nebo doplňky stravy (např. vitamíny, minerály, proteínové prášky). Proteínový prášek je výbornou volbou pro osoby s nedostatečným příjmem bílkovin, sportovce či jedince s vyššími nároky na bílkoviny.
Výběr vhodného proteínového prášku závisí na vašich cílech, stravovacích preferencích a případných alergiích. Na našem eshopu naleznete širokou nabídku rostlinných proteínů značky ProFuel, které poskytují kompletní spektrum aminokyselin díky kombinaci několika zdrojů rostlinných bílkovin. Tyto produkty představují kvalitní a chutnou alternativu k tradičním syrovátkovým či kaseinovým proteínovým práškům s vynikající biologickou využitelností.
Řešení základní příčiny
Jestliže je podvýživa způsobena konkrétním onemocněním, je nezbytné nejprve léčit toto základní onemocnění. V případech, kdy jsou příčinou psychické problémy, je vhodná konzultace s odborníkem.
Chcete začít jíst zdravěji, ale nevíte, kde začít? Navštivte náš blog, kde naleznete řadu inspirativních článků, jež vám pomohou na cestě ke zdravějšímu životnímu stylu.
Závěr
Malnutrice je závažný zdravotní problém, který může mít dlouhodobé následky na fyzické i psychické zdraví. Postihuje různé skupiny obyvatel, od dětí a seniorů až po osoby s chronickými nemocemi či s poruchami příjmu potravy. Mezi hlavní příčiny podvýživy patří nedostatečný příjem živin, nevhodné stravovací návyky, zdravotní potíže či sociálně-ekonomické faktory.
Prevence podvýživy spočívá především v pravidelném a pestrém jídelníčku, dostatečném příjmu potravy a udržení správné hydratace. Pokud již nastane stav nedostatečné výživy, je klíčové jej včas rozpoznat a řešit pomocí nutriční terapie nebo odborné lékařské péče.
Autorka článku: Hana Vítová, certifikovaná odbornice na rostlinnou stravu
Zdroje:
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malnutrition
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4951875/
https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/22987-malnutrition
https://www.medicalnewstoday.com/articles/179316
https://www.wfp.org/stories/6-solutions-end-hunger-and-malnutrition-wfp-appeal-g7-leaders-hiroshima
