Průjem během těhotenství: Jak ho zvládnout?

Trávicí obtíže v období těhotenství nebývají ničím výjimečným, spíše naopak. Mnoho budoucích maminek se potýká s průjmem, avšak velmi často o tom nechtějí mluvit. I když jde o nepříjemný problém, který v některých situacích může vést až k vážným komplikacím, je nutné jej nepodceňovat. V následujícím textu najdete všechny důležité informace, které byste o průjmu v těhotenství měli znát.

V tomto článku se dozvíte

Nejtypičtější projevy průjmu během těhotenství

řídká či přímo vodnatá stolice,
náhlé nutkání k vyprázdnění (třikrát denně a víckrát),
přítomnost krve ve stolici,
bolesti v břiše,
pocit nafouklého břicha,
nadměrná plynatost,
křeče v břišní oblasti,
nevolnost,
horečka.

V jakém období těhotenství se průjem nejčastěji objevuje?

Průjem je jednou z trávicích nepříjemností, které mohou postihnout těhotné ženy, avšak dosud chybí výzkum zaměřený konkrétně na četnost jeho výskytu v těhotenství. Může se vyskytnout kdykoli v průběhu gravidity, avšak jeho důvody se v rámci jednotlivých trimestrů liší.

Průjem v prvním trimestru

Na samém počátku těhotenství prochází vaše tělo zásadními hormonálními i fyziologickými změnami, jež mohou mít vliv i na proces trávení. Důsledkem může být mimo jiné i průjem. Jestliže se však ve stejnou dobu objeví další příznaky, například bolest břicha, přítomnost krve nebo hlenu ve stolici, mohlo by jít o vážnější zdravotní problém a je nutné ihned vyhledat lékaře.

Průjem ve druhém trimestru

Ve druhé fázi těhotenství obvykle průjem způsobuje více faktorů: změna ve stravování, citlivější reakce na některé potraviny či nově objevené intolerance. Potraviny, které před otěhotněním nečinily žádný problém, mohou nyní vést k přecitlivělosti či alergickým projevům, a to následkem hormonálních výkyvů. K průjmům navíc přispívá rostoucí bříško, jež vyvíjí tlak na střeva.

Průjem ve třetím trimestru

V poslední fázi těhotenství se průjem relativně často vyskytuje. Podle odborníků může být na sklonku gravidity známkou blížícího se porodu a nejčastěji se objevuje 24–48 hodin před ním, i když se nejedná o pravidlo. Dle předpokladů za tím stojí hormonální procesy: hormony prostaglandiny, které při porodu způsobují rozšíření děložního hrdla, mohou současně ovlivnit i činnost trávicího traktu a vyvolat průjem.

Hlavní příčiny průjmu v těhotenství

Průjem v období gravidity bývá nejčastěji způsoben těmito faktory:

Hormonální proměny

V těhotenství se významně zvyšuje hladina prostaglandinů, do nichž patří i hormon oxytocin. Ten napomáhá stimulaci kontrakcí dělohy, ale zároveň ovlivňuje i peristaltiku střev. Vyšší množství oxytocinu může urychlovat průchod potravy trávicí soustavou, čímž se zvyšuje potřeba vyprázdnění a dochází k průjmu.

Fyziologické změny v organismu

Rostoucí děloha, která se přizpůsobuje vývoji plodu, utlačuje orgány trávicího systému, a může tak měnit jejich běžnou funkci. To může vyústit v různé odchylky v pohybu střev a způsobit průjmy.

Úpravy stravovacích návyků

Stravování během těhotenství se často mění a může zapříčinit rozmanité trávicí obtíže. Pokud budoucí maminky začnou konzumovat větší množství vlákniny nebo užívat prenatální doplňky vitamínů, mohou tyto změny ovlivnit jejich trávicí trakt. Vyšší příjem vlákniny často pomáhá při zácpě, ale v některých případech dokáže vyvolat i průjem. Denní doporučená dávka vlákniny u těhotných je 25–35 g denně a neměla by být překračována.

Cytoplan Psyllium 700 mg, 120 vegan kapslí

Vláknina Psyllium a její podoba gelu, kterou pomáhá trávicímu traktu, podporuje zdravé trávení.

Zjistit více >

Infekční průjem

K průjmu v těhotenství mohou přispět i různé infekce, včetně tzv. cestovatelského průjmu, pokud se nakazíte například při cestování. Tyto infekce způsobují především bakterie, viry nebo paraziti.

Bakteriální infekce

Nejčastěji jde o bakterie, viry či parazity. U bakteriálních původců hraje roli Escherichia coli, běžně přítomná ve střevním traktu, ovšem některé její kmeny mohou způsobit žaludeční obtíže s průjmem. Kontaminace může nastat konzumací znečištěné vody nebo potravin (neomyté ovoce, zelenina). Tato bakterie se šíří i kontaktem s infikovanou půdou a následně přenosem na sliznice. E. coli se dále může přenášet i mezi lidmi či ze zvířat.

Dalším bakteriálním zdrojem průjmových onemocnění je Campylobacter spp. Často se šíří prostřednictvím kontaminované (znečištěné) vody, mléka nebo nedostatečně tepelně zpracované drůbeže.

K dobře známým bakteriálním původcům řadíme rovněž bakterie rodu Salmonella spp., které vyvolávají salmonelózu. Riziko se zvyšuje konzumací syrových nebo nedostatečně upravených vajec či masa. Pro těhotné ženy je zvláště nebezpečná kvůli silným průjmům, které mohou způsobit dehydrataci.

Virová infekce

Silné průjmy mohou způsobovat i viry, např. noroviry a rotaviry. Norovirové nákazy bývají častější v chladnějším období. Jedná se o typické onemocnění „špinavých rukou“ a šíří se rychle v rámci kolektivu. Rotaviry zase napadají buňky střev, kde vyvolávají zánětlivé procesy, a šíří se převážně fekálně-orální cestou. V těhotenství jsou obzvlášť nebezpečné kvůli riziku dehydratace ohrožující matku i plod.

Parazitární infekce

Příčinu průjmu mohou představovat i paraziti, například Giardia lamblia, což je nejčastější původce parazitárních střevních nákaz, nebo Cryptosporidium enteritis, jež napadá tenké střevo. K nákaze dochází z jídla, vody nebo z prostředí s obsahem neviditelných spór (zárodků). Z tohoto důvodu se v těhotenství doporučuje necestovat do oblastí s vysokým výskytem těchto patogenů a pečlivě dodržovat hygienu.

Jak si poradit s průjmem během gravidity?

Ke zmírnění příznaků průjmu v těhotenství obvykle pomůže:

Správný a dostatečný pitný režim

Během průjmu organismus ztrácí velké množství tekutin, vitaminů, minerálů a elektrolytů, což může vést k dehydrataci. Ta se projevuje únavou, bolestmi hlavy, závratěmi a výraznou žízní. Těhotná žena přitom potřebuje tekutiny nejen pro sebe, ale i pro plod, jelikož plodový vak je z větší části tvořen vodou. Nedostatek tekutin tedy může mít závažné následky.

Znakem dehydratace bývají:

tmavá moč,
pocit sucha v ústech,
velká žízeň,
suchá kůže a sliznice,
snížené močení,
bolesti hlavy nebo motání hlavy,
závratě.

Trápí-li vás průjem v těhotenství, měli byste navýšit příjem tekutin – obecně se doporučuje nejméně 1,5–2 litry vody denně. Základem pitného režimu by měla být čistá voda, klidně kombinovaná s balenou kojeneckou nebo pramenitou vodou. Možné je i zařazení bylinných čajů (např. mátový, meduňkový) vhodných pro těhotné, popřípadě ředěných ovocných šťáv či polévek. Nicméně hlavní složkou by stále měla zůstat čistá voda.

Volba „dietních“ jídel

V době těhotenství je důležitá nutričně pestrá a vyvážená strava se zastoupením všech makroživin (bílkovin, tuků, sacharidů) a mikroživin (vitamínů, minerálů). Pokud se ale objeví průjem, je vhodné vyhnout se určitým dráždivým potravinám, a naopak upřednostnit tzv. dietní potraviny, které šetří trávicí trakt:

jablečné pyré,
banány,
brambory,
rýže,
slanější krekry.

Vyhýbání se nevhodným potravinám

Těhotné ženy by se obecně měly vyvarovat jídel s vysokým obsahem tuku či cukru a toto platí dvojnásob v případě průjmových obtíží. Z jídelníčku se doporučuje dočasně vyřadit mléčné výrobky a nápoje obsahující kofein, neboť mohou zažívání ještě více zatížit.

Probiotika

Probiotika pomáhají upravit střevní mikroflóru a podle dosavadních studií nepředstavují riziko pro průběh těhotenství. Výzkum z roku 2021 provedený na 32 budoucích maminkách po dobu 16 dnů sledoval efekt probiotik užívaných dvakrát denně po dobu šesti dnů, následovaných dvěma dny pauzy. V rámci tohoto cyklu účastnice zaznamenaly snížení nevolnosti o 16 % a omezení zvracení o 33 %. Podávání probiotik rovněž přispělo ke zmírnění průjmů a zácpy.

Ideální je, pokud probiotika přijímáte přirozeně ze stravy, např. z jogurtů, kefírů nebo mléka, případně z jiných fermentovaných (kvašených) potravin. V případě průjmu však nemusí být mléčné výrobky vhodné, a proto lze probiotické kultury doplňovat i pomocí doplňků stravy. Nejúčinnější bývají kmeny bakterií Lactobacillus či Bifidobacterium.

Jaké léky na průjem lze v těhotenství užívat?

Na trhu je k dispozici několik léků proti průjmu, avšak ne všechny jsou pro těhotné ženy bezpečné. Než sáhnete po jakémkoli volně prodejném přípravku, vždy si raději vyžádejte souhlas lékaře.

Nejčastěji se používá Carbosorb s účinnou látkou diosmektit, která funguje jako adsorbent toxinů v trávicím traktu, a tím zmírňuje příznaky infekce. Protože se nevstřebává do organismu a z těla odchází v nezměněné formě, po dohodě s lékařem je obvykle možné jeho krátkodobé podávání i v těhotenství.

K léčbě průjmu lze rovněž využít loperamid (obsažený např. v Imodiu). Ten pomáhá řešit akutní, krátkodobý průjem a v prvním trimestru je považován za relativně bezpečný, opět po konzultaci s odborníkem.

Které léky by se v těhotenství neměly užívat?

V období gravidity se doporučuje vyhýbat se přípravkům obsahujícím látky difenoxylát-atropin (např. Lomotil) či subsalicylát bismutu (Pepto-Bismol). Podle některých studií hrozí, že Lomotil by mohl poškodit vyvíjející se plod. Stejně tak Pepto-Bismol údajně zvyšuje riziko nízké porodní váhy a krvácení u novorozenců.

Známým preparátem proti průjmu je Smecta s obsahem přírodního čištěného jílu diosmektitu, který na sebe váže hlen trávicího traktu, a zlepšuje tak jeho ochranu. Na zmírnění průjmových projevů funguje velmi dobře, avšak v těhotenství a době kojení se jeho užívání nedoporučuje.

Kdy se jedná o závažný stav?

Průjem v těhotenství nepatří k běžným projevům a je důležité se mu věnovat. Pokud trvá krátce a rychle odezní, obvykle není nebezpečný. Setrvává-li ovšem déle než 48 hodin a objevují-li se současně i další symptomy, je namístě okamžitá lékařská konzultace.

Se svým lékařem se poraďte především v situacích, kdy:

průjem trvá více než dva dny,
dehydratace nebo její příznaky se zhoršují,
vyskytují se silné křeče a bolesti břicha,
pociťujete bolest v oblasti konečníku,
ve stolici je zřejmá krev,
objevuje se horečka převyšující 38 °C.

Závěrečné shrnutí

Průjem v těhotenství se řadí k poměrně častým trávicím obtížím. Pokud jde o ojedinělý výskyt, dá se průběh zmírnit úpravou jídelníčku, pitným režimem a podáváním probiotik. Existují rovněž léky, které jsou po konzultaci s lékařem bezpečné i v době gravidity. Klíčové je ale situaci nepodceňovat – při dlouhodobějším a intenzivním průjmu hrozí odvodnění organismu a další rizika pro matku i miminko. V takovém případě je nutné obrátit se na odborníka.

Autor: Mgr. Petronela Misárová – bioložka

Zdroje: