Účinky quercetinu (i nežádoucí) – na co pomáhá?

Už jste někdy slyšeli o kvercetinu? Tato přírodní látka je přítomná v mnoha běžných potravinách, které denně jíme, přesto o ní mnoho lidí vůbec neví. Přitom má řadu významných zdravotních přínosů, kvůli kterým rozhodně stojí za to ji blíže poznat. Zjistěte, jak může kvercetin prospět vašemu zdraví a jak ho jednoduše zařadit do svého jídelníčku.

V tomto článku se dozvíte

Co je kvercetin

Kvercetin (quercetin) je flavonoid ‒ přírodní sloučenina, kterou rostliny využívají jako ochranu před nepříznivými vnějšími vlivy, jako jsou škůdci nebo extrémní podmínky. Zároveň ovlivňuje růst buněk a podílí se na barvě, chuti i vůni rostlin. Kvercetin má přirozeně žluté zbarvení a vyskytuje se v mnoha druzích ovoce a zeleniny.

Z chemického pohledu jde o polyfenol, který má podle vědeckých studií výrazné antioxidační vlastnosti. Ty pomáhají chránit naše tělo před škodlivými účinky volných radikálů. Navíc má i další pozitivní vlivy na zdraví, kterým se budeme věnovat v následující části článku.

Pozitivní účinky kvercetinu

Vědecké výzkumy naznačují, že kvercetin má několik zdravotních benefitů, jako například:

snížení rizika alergií,
podpora zdraví srdce a cév,
posílení imunity,
antioxidační účinky,
snížení pravděpodobnosti vzniku neurologických chorob.

Snížení rizika alergií

Alergie jsou častým problémem, který trápí mnoho lidí. Dochází k nim tehdy, když imunitní systém reaguje přehnaně na látky, jako je pyl, prach nebo některé potraviny. Tyto reakce spouští v těle kaskádu chemických procesů, které vedou k nepříjemným příznakům – svědění, kýchání nebo rýmě.

Pylová alergie je v současnosti nejčastější formou alergie a statistiky uvádějí, že postihuje přibližně 10–30 % dospělých a 20–25 % dětí. Kvercetin však vykazuje potenciál v boji proti těmto reakcím – umí totiž ovlivnit imunitní odpověď těla, a tím zmírnit projevy alergie.

Studie z roku 2022 sledovala účinky kvercetinu u 66 osob trpících alergiemi. Po dobu čtyř týdnů užívali 200 mg kvercetinu nebo placebo. Výsledky ukázaly, že lidé užívající kvercetin zaznamenali zlepšení příznaků, jako je svědění očí, kýchání a rýma. To naznačuje, že by mohl fungovat jako přírodní antihistaminikum. Vědci navíc zjistili, že působí na specifické cytokiny, které hrají zásadní roli v alergických reakcích.

Často se také kombinuje s bromelainem – enzymem získávaným z ananasu, který dle výzkumů pomáhá snižovat citlivost dýchacích cest, a tím přispívá ke zmírnění příznaků alergií.

Podpora zdraví srdce a cév

Metaanalýza ukázala, že užívání kvercetinu může příznivě ovlivnit kardiovaskulární zdraví. U lidí trpících metabolickým syndromem pomáhá snižovat systolický krevní tlak, což naznačuje jeho pozitivní vliv na regulaci krevního tlaku a podporu zdravé činnosti srdce. Tento účinek podporuje i novější výzkum, který naznačuje, že kvercetin může snižovat riziko srdečních onemocnění tím, že zlepšuje funkci endotelu – vrstvy buněk pokrývající vnitřní stěny cév a zajišťující jejich správnou činnost.

Další studie se zaměřily na vliv kvercetinu na hladinu tuků v krvi a zánětlivých markerů u osob s metabolickými potížemi. Výsledky ukázaly, že kvercetin dokáže snížit hladinu celkového cholesterolu a tzv. LDL cholesterolu (tzv. „špatného“ cholesterolu) a také snížit hodnoty C-reaktivního proteinu (CRP), což je ukazatel přítomnosti zánětu v těle.

Naopak neměl významný vliv na hladinu triglyceridů ani HDL cholesterolu (tzv. „dobrého“ cholesterolu). To znamená, že kvercetin může přispívat ke zlepšení některých aspektů kardiovaskulárního zdraví, ale pro lepší pochopení jeho účinků je zapotřebí dalšího výzkumu.

Antioxidační účinky

Kvercetin patří mezi nejúčinnější antioxidanty, které pomáhají neutralizovat volné radikály – škodlivé molekuly poškozující zdravé buňky. Když v těle převládají volné radikály nad antioxidanty, dochází k oxidačnímu stresu, který má negativní dopady na zdraví, urychluje stárnutí a podílí se na vzniku řady onemocnění.

Vedle antioxidačního působení hraje kvercetin dle vědeckých poznatků důležitou roli i při zánětlivých procesech. Zánět je přirozenou reakcí těla na poškození, ale pokud přetrvává dlouhodobě, může vést k poškození tkání a chronickým nemocem. Výzkumy ukazují, že kvercetin pomáhá snižovat tvorbu zánětlivých látek, jako jsou cytokiny a enzymy, které se podílejí na chronickém poškození tkání.

Snížení rizika neurodegenerativních onemocnění

Jak jsme uvedli výše, kvercetin má silné antioxidační vlastnosti, které pomáhají omezit oxidační stres – jeden z hlavních faktorů vedoucích k poškození mozkových buněk a rozvoji neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

Klinická studie z roku 2021, která sledovala starší osoby, zjistila, že pravidelná konzumace cibule bohaté na kvercetin po dobu 24 týdnů přispívá ke zpomalení poklesu kognitivních funkcí souvisejících s věkem. To naznačuje, že kvercetin může podporovat zdraví mozku a snižovat riziko neurodegenerace.

Podobné výsledky přinesl i souhrn výzkumů na zvířatech, ve kterých bylo prokázáno, že kvercetin pomáhá zpomalovat zhoršování kognitivních schopností u Alzheimerovy choroby. K definitivnímu potvrzení těchto účinků u lidí je však potřeba více klinických studií.

Posílení obranyschopnosti organismu

Kvercetin podporuje imunitní systém především díky svým antibakteriálním a antivirovým účinkům. Laboratorní studie ukázaly, že kvercetin zpomaluje růst několika druhů bakterií, například:

Salmonella enteritidis – bakterie způsobující salmonelózu, která se projevuje průjmem, bolestmi břicha a horečkou.
Staphylococcus aureus – známý jako zlatý stafylokok, způsobuje infekce kůže, zápal plic nebo i vážné krevní infekce.
Escherichia coli – některé kmeny této bakterie vedou k otravám jídlem, močovým infekcím nebo zánětům střev.
Proteus – původce močových infekcí, ale i dalších zánětů v těle.
Aspergillus flavus – plíseň, která může vyvolávat onemocnění dýchacích cest nebo potíže s játry.

Studie z roku 2021 navíc uvádí, že kvercetin působí i proti virům a dokáže tlumit jejich aktivitu. To platí například pro:

Viry hepatitidy – některé typy vyvolávají zánět jater (hepatitidu C), což může vést k poškození jater nebo jejich cirhóze.
Herpes simplex virus – způsobuje opary na rtech i v oblasti genitálií.
Virus chřipky A – zejména v počáteční fázi infekce vykazuje kvercetin antivirovou aktivitu.

Možné vedlejší účinky kvercetinu

I když jde o přírodní látku, platí, že i kvercetin může mít při nevhodném užívání nežádoucí účinky. Pokud jej užíváte krátkodobě a v doporučeném množství, je obecně považován za bezpečný. Pokud však překročíte doporučenou denní dávku nebo jej berete dlouhodobě, mohou se objevit vedlejší projevy jako bolest hlavy, dušnost, nevolnost nebo zvracení. V ojedinělých případech může jeho nadměrné užívání vést až k poškození ledvin. Proto je důležité vždy dodržovat dávkování uvedené výrobcem a v případě nejasností se poradit s lékařem.

Jak dlouho vedlejší účinky trvají?

Nežádoucí účinky obvykle vymizí během jednoho až dvou dnů, protože kvercetin se postupně vylučuje z těla. Jeho poločas rozpadu – tedy doba, za kterou jeho koncentrace klesne na polovinu – se podle odborníků pohybuje mezi 11 až 28 hodinami. Většina se odbourává v játrech a ledvinách, ale rychlost vylučování se liší podle individuálních vlastností organismu. Pokud jej užíváte společně s vitamínem C nebo jinými flavonoidy, může se vstřebávat účinněji.

Doporučené denní množství kvercetinu

V běžné stravě se kvercetin vyskytuje jen v malém množství – obvykle jen desítky miligramů, takže je prakticky nemožné překročit doporučenou denní dávku jeho konzumací z potravin. U doplňků stravy se obecně doporučuje denní dávka až do 1000 mg.

Dle aktuálních vědeckých poznatků je krátkodobé užívání až 1 gramu denně (po dobu 12 týdnů) považováno za bezpečné. O dlouhodobých účincích vyšších dávek však zatím neexistuje dostatek údajů, proto se jejich užívání bez konzultace s lékařem nedoporučuje. Dávkování podle věku nebo pohlaví není oficiálně stanoveno, nicméně starší osoby, těhotné ženy a lidé s chronickými onemocněními by měli být obezřetnější.

Kvercetin v potravinách

Kvercetin se přirozeně nachází v různých druzích potravin. Najdete ho v ovoci, jako jsou jablka, citrusy, černý rybíz, a v zelenině, například v cibuli, česneku, brokolici nebo petrželi.

Kvercetin jako doplněk stravy

Protože se kvercetin v potravinách vyskytuje jen v malých dávkách, může být obtížné dosáhnout optimálního denního příjmu pouze stravou. Doplňky stravy proto představují praktický způsob, jak zajistit dostatečné množství této látky. Důležité je ale vždy dodržovat doporučené dávkování. Mějte na paměti, že doplňky nenahrazují pestrou a vyváženou stravu.

Jedním z kvalitních produktů je kvercetin od značky Vegmart, který nabízíme ve formě rostlinných kapslí. Každá kapsle obsahuje až 500 mg čistého kvercetinu extrahovaného z pupenů japonské soforové – jedné z nejbohatších přírodních forem této látky. Produkt má 100% přírodní složení bez přídavných látek, alergenů nebo jiných aditiv, a je tedy vhodný i pro vegany a vegetariány.

Quercetin od společnosti SinoPlasan rovněž nabízí vysokou dávku – 500 mg v jedné kapsli. Neobsahuje žádné přídavné látky ani alergeny, a je tak ideální volbou i pro vegetariány a vegany. Navíc je balen v ekologickém obalu z recyklovatelného plastu, čímž šetří přírodu.

Pokud hledáte komplexní řešení nebo vás trápí projevy alergie, vyzkoušejte Quercetin Bromelain Complex. Tato kombinace látek podporuje vzájemné vstřebávání, čímž se zvyšuje jejich účinnost. Navíc obsahuje extrakt z kopřivy a vitamín C, který podporuje správnou funkci imunity. Tento doplněk je zvlášť vhodný pro alergiky, osoby s histaminovou intolerancí a samozřejmě i pro vegetariány a vegany.

Souhrn

Kvercetin je cenný přírodní antioxidant, který je možná každý den na vašem talíři, aniž byste si to uvědomovali. Podporuje imunitu, pomáhá při alergiích a může snižovat riziko srdečních i neurologických onemocnění. Jelikož se v potravinách nachází jen v malém množství, vhodným řešením může být jeho doplňování formou výživových doplňků. Pamatujte ale na dodržení doporučeného dávkování, aby byl jeho přínos co nejefektivnější a zároveň bezpečný.

Autor: Mgr. Petronela Misárová, bioložka

Zdroje: