Spánková apnoe u dětí: Proč je důležité ji nepodceňovat

Mnoho dětí má různé obtíže se spánkem, od častého probouzení až po chrápání, či dokonce zástavy dechu. To vše může být pro dětský organismus nevhodné a má potenciál zhoršit nejen spánek, ale i celkový vývoj dítěte. Ačkoli je spánková apnoe u dětí méně častá než u dospělých, není vyloučená. Naštěstí je v mnoha případech úspěšně léčitelná, a proto se vyplatí včas rozpoznat její příznaky. Níže se dozvíte, co to je, jak se projevuje a co můžete podniknout ke zlepšení zdravotního stavu svého dítěte.

V tomto článku se dozvíte

Co je spánková apnoe u dětí?

Spánková apnoe je porucha spánku, při které dítě v průběhu spánku opakovaně na více než dva po sobě jdoucí dechové cykly přestává dýchat. Jinými slovy, dvakrát či vícekrát po sobě se nenadechne. Tyto epizody mají negativní dopad na kvalitu spánku i celkové zdraví. U dětí se dále rozlišují tři hlavní typy tohoto onemocnění:

Obstrukční spánková apnoe (OSA, tzv. syndrom obstrukční spánkové apnoe): k zablokování dýchacích cest dochází uvolněním svalů v krku či zvětšenými mandlemi nebo adenoidy.
Centrální spánková apnoe (CSA): vyskytuje se u dětí pouze vzácně.
Smíšená apnoe: kombinuje oba předchozí typy.

Nejběžnější formou je obstrukční spánková apnoe, která postihuje zhruba 1–5 % dětí a představuje přibližně 95 % všech diagnostikovaných případů.

V jakém věku se porucha objevuje?

Odborné zdroje uvádějí nejčastěji výskyt OSA mezi 2. a 10. rokem života, přičemž zástavy dechu často registrujeme i u velmi malých kojenců a předčasně narozených dětí. Důvody, které ke spánkové apnoi vedou, se mohou lišit podle věku, ale v mnohých případech se u dětí blíží těm, jež známe u dospělých.

Příznaky spánkové apnoe u dětí

Nejnápadnějším signálem u dětí je obvykle chrápání. Důležité je ale vědět, že ne všechny děti s OSA chrápou a ne všechny děti, které chrápou, musejí mít zrovna spánkovou apnoi. Správný verdikt určuje vždy lékař, rodiče by ovšem měli sledovat i jiné příznaky:

Mezi ty patří zejména:

zástava dechu s projevy lapání po vzduchu či dušení,
převážné dýchání ústy,
neklidný spánek a časté probouzení,
různé formy „námluv“ (převalování se, pochrupování, změny polohy),
pocení,
pomočování.

U kojenců mohou matky zaznamenat, že dětský monitor dechu spouští alarm, přestože se zdá, že dítě spí klidně. Jestliže je monitor spolehlivý a správně nastavený, může to signalizovat opakované zástavy dýchání související s apnoí.

Další příznaky jsou patrné i přes den:

dítě je celkově unavené a ospalé,
má podrážděné, neklidné či netrpělivé chování,
potýká se s neschopností soustředit se během vyučování,
projevuje známky hyperaktivity, která u rodičů vyvolává podezření na ADHD, ale nemusí to tak vždy být.

Vztah mezi ADHD a dětskou spánovou apnoí

Děti s hyperaktivním chováním, nesoustředěností a dalšími znaky ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) nemusí nutně touto poruchou pozornosti skutečně trpět. Existují odborné poznatky, podle nichž má až 75 % dětí i dospělých diagnostikovaných s ADHD také poruchu spánku, například apnoi. Nabízí se proto teorie, že v některých případech by se dětem mohlo ulevit i bez léků – řešením by byla léčba spánkové apnoe.

Pokud tedy dítě vykazuje příznaky hyperaktivity a zároveň je u něj patrný špatný spánek s probouzením, stojí za to obrátit se na pediatra a zjistit, zda nejde o spánkovou apnoi.

Proč u dětí vzniká OSA?

Zástavy dechu během spánku nastávají hlavně kvůli zúženým dýchacím cestám, příčinou bývají:

Zvětšené mandle nebo nosohltanové mandle (adenoidy): v dětství mohou být neúměrně velké, ať už kvůli infekcím, zánětům či genetickým dispozicím, a tak brání volnému průchodu vzduchu.
Poruchy svalového napětí (tonu): vyskytují se u dětí s některými genetickými syndromy (např. Downův syndrom) či u dětí, které mají mozkovou obrnu. V průběhu noci se svaly v oblasti krku a hlavy ještě více uvolní a mohou zúžit dýchací cesty.
Nepoměr mezi velikostí čelistí, tedy například příliš úzká dolní čelist, nebo naopak předkus, které znesnadňují dýchání.
Rakovina: téměř se nevyskytuje, ale vážné diagnózy podobného typu mohou též narušit průchodnost dýchacích cest.

Další faktory, jež přispívají ke vzniku spánkové apnoe:

alergie či astma,
genetické dispozice (apnoe se již dříve vyskytla v rodině),
obezita (tuk v oblasti krku tlumí dýchání),
reflux,
opakované infekce horních cest dýchacích.

U dospívajících pak hraje nejvýznamnější roli obezita, obdobně jako u dospělých.

Kdy navštívit pediatra?

Spánková apnoe u dětí by se neměla podceňovat, jelikož může mít vliv na růst, vývoj, regulaci močového měchýře, kardiovaskulární a plicní zdraví a také na psychiku i prospěch dítěte ve škole. Někdy se mohou objevit poruchy pozornosti, hyperaktivita nebo dokonce ADHD.

Pokud má dítě hlasité chrápání a vy sami registrujete, že dochází ke krátkému přerušení dýchání, rozhodně kontaktujte pediatra. V případě, že máte doma miminko a monitor dechu se opakovaně spouští, i když se dítě jeví klidné, rovněž je na místě odborná konzultace.

Při vyšetření lékař posoudí stav dýchacích cest a může doporučit zásadnější vyšetření, například polysomnografii v rámci spánkové laboratoře. Stejně jako u dospělých se i u dětí stanovuje závažnost apnoe pomocí indexu AHI (Apnea-Hypopnea Index), který vyjadřuje, kolik úplných či částečných zástav dechu se objevilo během hodiny. Ve srovnání s dospělými se u dětí posuzuje apnoe přísněji: více než 10 epizod za hodinu už bývá považováno za těžký stupeň onemocnění.

Jak dětem se spánkovou apnoí pomoci?

Pokud jde o mírnější formy, lékař často doporučí úpravu životního stylu. U dětí s nadváhou jde především o vyváženou stravu a zařazení pohybu. Pokud se vyskytují alergie nebo jiná chronická respirační onemocnění, nasazuje se odpovídající léčba.

V některých případech jsou klíčové zvětšené mandle. Lékař pak může navrhnout jejich odstranění. Podle jednoho přehledu studií z roku 2018 došlo po operaci k ústupu příznaků u 27–79 % dětí.

V určitých případech se i u dětí nasazuje přístroj CPAP (Continuous Positive Airway Pressure), který pomáhá zůstat dýchacím cestám otevřené. Tato metoda se doporučuje v případě, když ostatní postupy nezabírají.

Přestože vzniku spánkové apnoe u některých dětí nezabráníte, má smysl zaměřit se na prevenci:

Podporujte dítě v pravidelném pohybu: společné sportovní aktivity nebo návštěva sportovních kroužků mohou předejít vzniku obezity.
Dbejte na kvalitu jídelníčku: zařaďte zeleninu, ovoce, vlákninu, zdravé tuky a dostatečný příjem bílkovin. Naopak eliminujte průmyslově zpracované potraviny a pravidelné stravování ve fast foodu.
V případě alergií či astmatu dodržujte doporučená opatření, nasazené léky a režim, aby se snížilo riziko zúžení dýchacích cest.

Další podporou mohou být vitamíny a minerály, které přispívají ke správnému fungování nervové soustavy a mohou mít pozitivní vliv na spánek. Jde především o vitamíny skupiny B, které lze dětem jednoduše podávat například v B-komplexu ve spreji. Velmi důležitý je také vitamín D, zejména v zimních měsících, kdy je ho nedostatek. Existuje i dětský sprej s vitamínem D. Ke zlepšení obranyschopnosti, a tedy i snížení rizika respiračních onemocnění, přispívá lipozomální vitamín C ve variantě pro děti, který se snadno užívá a dobře chutná.

Závěr

Obstrukční spánková apnoe se u dětí nejčastěji vyskytuje mezi 2. a 10. rokem. Souvisejí s ní především zvětšené mandle, nadměrná hmotnost a některá další onemocnění (například Downův syndrom či svalové choroby). Děti na ni mnohdy upozorní hlasité chrápání.

Spánkovou apnoi u dítěte by měl řešit pediatr. Ten může doporučit různá řešení, od chirurgického odstranění mandlí až po podpůrné dýchací přístroje či úpravu životosprávy. Zejména dbejte na to, aby dítě mělo zdravý režim, vyváženou stravu a dostatek pohybu.

Redakce Gaea

Zdroje: