Co je to draslík a k čemu je dobrý? Objevte jeho 6 nejdůležitějších účinků

Draslík je kriticky důležitý minerál, nezbytný pro řadu základních tělesných funkcí. Podílí se na udržování nervové funkce a svalových kontrakcí, stabilizaci srdečního rytmu a zajištění efektivního transportu živin do buněk a odstranění odpadů. Příjem potravin bohatých na draslík může rovněž napomáhat vyrovnávat negativní účinky sodíku na krevní tlak a podporovat srdeční zdraví. V následujícím textu se podrobněji zaměříme na význam draslíku pro lidské tělo.

Co je draslík a jaké má účinky v těle?

Draslík, chemický prvek s označením K (odvozeno z latinského názvu kalium), je měkký, stříbřitě-bílý alkalický kov, který reaguje s vodou za uvolňování vodíku, což může vyvolat výbušnou reakci. Tento prvek je esenciální pro život, protože má zásadní význam pro buněčné procesy, včetně přenosu nervových signálů a regulace svalových stahů.

Draslík se ve světě vyskytuje hlavně ve formě minerálů a je klíčovou součástí některých hornin. V potravinách, jako jsou banány, brambory a špenát, je draslík hojně zastoupen a hraje důležitou roli při udržování optimálního krevního tlaku a rovnováhy tekutin v organismu. Nedostatek nebo nadbytek draslíku může mít za následek vážné zdravotní komplikace.

Vliv a účinky draslíku na lidský organismus

Draslík je klíčový pro fungování našeho těla a má zásadní význam pro oblasti jako:

• udržování krevního tlaku a zdraví srdce a cév,
• fungování nervového systému,
• podpora zdraví kostí a svalů,
• vliv na cukrovku,
• podpora funkce ledvin,
• regulace hladiny tekutin v organismu.

V těle se draslík nachází převážně v buňkách (98 % z celkového množství draslíku), přičemž 80 % z tohoto množství je uloženo ve svalových buňkách a zbytek je rozdělen mezi kosti, játra a červené krvinky. 

Jako elektrolyt se draslík ve vodě rozpadá na ionty s kladným nebo záporným nábojem, což umožňuje vedení elektrických signálů v těle. Tyto elektrické signály, které vznikají díky iontům draslíku, jsou zásadní pro řízení klíčových procesů, jako jsou svalové stahy, přenos nervových signálů a udržení rovnováhy tekutin.

Krevní tlak a zdraví srdce a cév

Podle Americké kardiologické asociace mohou potraviny bohaté na draslík pomoci regulovat krevní tlak tím, že omezují škodlivé účinky sodíku. Nadměrný příjem sodíku může zvyšovat riziko hypertenze. Draslík u zdravých jedinců snižuje toto riziko podporou odstraňování sodíku z těla. V krvi pak draslík přispívá k regulaci krevního tlaku uvolňováním stěn krevních cév.

Vyvážený poměr vysokého příjmu draslíku a nízkého příjmu sodíku může přispět k nižšímu riziku vzniku kardiovaskulárních chorob a mrtvice.

Funkce nervového systému

Nervový systém slouží k přenosu signálů mezi mozkem a ostatními částmi těla. Tyto signály přijaté smysly jsou zpracovány a následně vyvolávají reakci, jako například automatické stažení ruky při dotyku horkého předmětu apod.

Tento proces zahrnuje nervové impulsy, které koordinují svalové kontrakce, srdeční rytmus, reflexy a další tělesné funkce. Generování těchto impulsů je založeno na výměně iontů sodíku a draslíku mezi buňkami. Sodíkové ionty vstupují do buňky, zatímco ionty draslíku z ní vystupují. Proto může nedostatek draslíku negativně ovlivnit schopnost těla vytvářet nervový impuls. Adekvátní příjem draslíku je tak klíčový pro udržení zdravého nervového systému.

Udržení zdraví kostí a svalů

Draslík je zásadní i pro zdraví kostí. Výzkumy ukázaly, že lidé konzumující potraviny bohaté na draslík mají obvykle vyšší hustotu kostní hmoty, což je důležité v boji proti osteoporóze známé řídnutím kostí. Pro ověření těchto zjištění je však zapotřebí dalšího výzkumu. Zajímavou otázkou zůstává, zda podobného efektu na hustotu kostní hmoty lze dosáhnout i pomocí doplňků stravy s draslíkem.

Strava s vysokým obsahem draslíku rovněž přispívá k udržení svalové hmoty, zejména u starších osob a jedinců se zdravotními problémy vedoucími k úbytku svalové hmoty.

Cukrovka a inzulín

Draslík hraje významnou úlohu v procesu využití inzulínu tělem, což je klíčové pro regulaci hladiny cukru v krvi. Provedené studie se zaměřily na vliv draslíku na hladinu cukru v krvi a riziko vzniku cukrovky.

Studie z roku 2015 zkoumala vliv draslíku na hladinu cukru v krvi u starších dospělých a zjistila, že ti, kteří konzumovali méně potravin s vysokým obsahem draslíku, měli horší reakci na inzulín a jejich tělo muselo vytvářet více inzulínu.

Další výzkum z roku 2016 zkoumal vztah mezi úrovní draslíku v těle a rizikem zvýšené hladiny cukru v krvi a cukrovky v průběhu osmi let. Bylo zjištěno, že osoby s nižšími hladinami draslíku v těle měli častěji vyšší hladinu cukru v krvi nalačno ve srovnání s těmi, kteří měli vyšší úrovně draslíku.

Výzkumy také naznačily, že lidé s vyšším příjmem sodíku (soli) a nižším příjmem draslíku mají vyšší riziko vzniku cukrovky.

Zdraví ledvin

U zdravých osob může nedostatek draslíku způsobit snížení schopnosti ledvin reabsorbovat vápník, což může vést k vysokým hodnotám vápníku v ledvinách a následně k tvorbě ledvinových kamenů.

Studie z roku 2015 naznačuje, že přijetí diety DASH, která je zaměřena na snížení krevního tlaku a zdůrazňuje snížení příjmu nasycených tuků, cholesterolu, soli, červeného masa a cukrů, zatímco podporuje vyšší konzumaci ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků, může pomoci redukovat riziko vzniku ledvinových kamenů díky obsahu draslíku ve stravě a dalších klíčových živin.

Nicméně osoby trpící selháním ledvin by měly být opatrné s příjmem draslíku, jelikož jeho nadměrné množství může negativně ovlivnit jejich zdravotní stav. V takových případech je nutné dodržovat doporučení lékaře ohledně vhodného množství doplňovaného draslíku.

Rovnováha tekutin v těle

Správná hydratace těla vyžaduje více než jen dostatečný příjem vody a neslazených nápojů. Elektrolyty zabezpečují udržení rovnováhy tekutin v těle – umožňují vstup tekutin do buněk a krevní plazmy a transport živin.

Hydratace je sice klíčová, ale rovnováha tekutin v těle závisí hlavně na správném poměru živin. Draslík hraje zásadní roli v udržení této rovnováhy, jak uvnitř, tak vně buněk a v krevní plazmě. Funguje v součinnosti s dalšími elektrolyty – vápníkem, hořčíkem a sodíkem – a společně pomáhají udržovat optimální hladinu tekutin v těle.

Denní potřeba draslíku

Rozmezí denní potřeby draslíku se může lišit v závislosti na stravě a úrovni fyzické aktivity. Je důležité upravit příjem draslíku v souladu s množstvím konzumovaných bílkovin.
 

Zdroj: EFSA 

*Vyjádřeno jako AI = Adekvátní příjem je průměrná úroveň živin na základě pozorování nebo experimentů, která se považuje za přiměřenou potřebám populace.

Podrobnější informace o dávkování draslíku naleznete v článku, který se specificky zaměřuje na jeho dávkování a užívání.

Nedostatek a přebytek draslíku

Jak nedostatek, tak i přebytek draslíku může být pro organismus problematický. Je důležité věnovat pozornost tomuto klíčovému minerálu, aby se předešlo negativním zdravotním důsledkům.

Příčiny nedostatku draslíku

Existuje několik faktorů, které mohou vést k snížení hladiny draslíku v těle, včetně:

• užívání diuretických léků, které podporují vylučování vody,
• některé druhy antibiotik,
• chronická onemocnění ledvin,
• nízké hladiny hořčíku,
• intenzivní pocení,
• průjem nebo zvracení,
• poruchy příjmu stravy,
• hyperaldosteronismus, což je stav zvýšené produkce hormonu aldosteronu nadledvinkami, vedoucí k vysokému krevnímu tlaku a snížené hladině draslíku,
• nadměrné užívání projímadel,
• genetické poruchy.

Nedostatečný příjem potravin bohatých na draslík může přispět k vysokému krevnímu tlaku a zvyšuje se i riziko tvorby ledvinových kamenů. Draslík rovněž ovlivňuje, jak tělo reguluje množství vylučovaného vápníku močí a také jak tělo reaguje na sůl. Přecitlivělá reakce na sůl může vést k zvýšenému krevnímu tlaku.

Velmi nízké hladiny draslíku mohou způsobit hypokalémii, což je stav, kdy je hladina draslíku v krvi nižší než normální. Hypokalémie je častá u pacientů v nemocnicích, kteří často užívají diuretika. U zdravých lidí s dobře fungujícími ledvinami se však hypokalémie objevuje vzácně.

Další informace o nedostatku draslíku najdete v tomto článku.

Přebytek draslíku v organismu

Pro předcházení riziku hyperkalémie, což je nadměrná hladina draslíku v těle, je důležité dodržovat dávkování doporučené lékařem nebo uvedené v příbalovém letáku léků či doplňků stravy. Symptomy hyperkalémie zahrnují například:

• nečekané brnění končetin, 
• slabost svalů, která může vést až k vážnému ochrnutí,
• srdeční arytmie s potenciálně smrtelnými důsledky.

V České republice je doporučená denní dávka draslíku pro dospělé stanovena na 2000 mg. Toto množství může být zvýšeno pro kojící ženy nebo osoby s vysokým příjmem bílkovin, ale nemělo by přesáhnout 5000 mg denně.

Zdroje draslíku v potravě

Draslík lze nalézt v široké škále potravin jak rostlinného, tak živočišného původu, a tak většina lidí dostává potřebné množství draslíku ze své běžné stravy. V určitých situacích, jako jsou specifické zdravotní stavy nebo nemoci, však může být doplnění draslíku formou doplňků stravy nezbytné. Mezi hlavní zdroje draslíku patří:

• listová zelenina – například špenát a kapusta,
• luštěniny – fazole a hrách,
• ovoce – hrozny, banány, višně,
• kořenová zelenina – mrkev, batáty, brambory,
• citrusové plody – pomeranče, grapefruity.

Pro detailní přehled obsahu draslíku v potravinách se podívejte na příslušnou tabulku:

Zdroj tabulky: databáze USDA https://www.dietaryguidelines.gov/food-sources-potassium

Další informace o zdrojích a doporučeném dávkování draslíku můžete najít v tomto článku.

Draslík v doplňcích stravy

V doplňcích stravy se draslík objevuje v různých podobách/formách – běžně se setkáme s chloridem draselným, ale k dispozici je i citrát draselný, fosforečnan draselný, aspartát draselný, hydrogenuhličitan draselný či glukonan draselný. Neexistují důkazy o tom, že by jedna forma draslíku byla účinnější než jiná, avšak chelátové a lipozomální formy jsou obecně považovány za lépe vstřebatelné.

Draslík nalezneme v doplňcích stravy v podobě tablet, kapslí, šumivých tablet, prášků a tekutin. Často je kombinován s hořčíkem v komplexních doplňcích.

Závěr

Draslík je nezbytný minerál, který hraje klíčovou roli v udržování rovnováhy tekutin v těle a kromě mnoha jiných funkcí podporuje zdraví nervového systému, kostí a svalů. Ačkoliv je draslík dostupný v širokém spektru potravin, mnoho lidí, zejména v rozvinutých zemích, konzumuje příliš mnoho soli a nedostatek draslíku.

Doplňky stravy mohou pomoci vyrovnat nedostatek draslíku, ale je rovněž důležité přijímat potravu bohatou na ovoce, zeleninu a celozrnné rostlinné produkty, aby byl zajištěn dostatečný příjem draslíku z přirozených zdrojů.

Autor článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy

Zdroje:

1. https://ods.od.nih.gov/factsheets/Potassium-HealthProfessional/
2. https://jamanetwork.com/journals/jamainternalmedicine/fullarticle/1106080
3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4525130/
4. https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0157252
5. https://academic.oup.com/biomedgerontology/article/70/2/255/592797?login=false
6. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279390/
7. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4131448/
8. https://www.dietaryguidelines.gov/food-sources-potassium
9. https://ods.od.nih.gov/factsheets/Potassium-Consumer/